Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

pocházejícího z území jiného státu, jež tento teritoriální stát měl povinnost svými vlastními prostředky odvrátit, ale pro nedostatek možností, případně i dobré vůle, tak neučinil. Poté, co kogentní normativitou byly za nelegální označeny všechny z minu- losti známé dobyvačné případy právě ospravedlňované krajní nouzí, zůstává jen jediný případ mocenského zásahu na cizím území, a to proti jednotlivcům- soukromým osobám nebo jejich skupinám. Jde o případy, kdy odtud ohrožují ozbrojeným vpádem území zasahujícího státu, sem se uchýlili před jeho proná- sledováním, anebo tam na životě ohrožují občany zasahujícího státu, případně i jiné osoby držené jako rukojmí. Do poslední situace též spadá v r. 1976 uskutečněný zásah speciální jednotky izraelské tajné služby Mosad k osvobození francouzského dopravního letadla, letícího na lince Tel Aviv − Paříž, a uneseného palestinskými teroristy do Entebbe (na břehu Viktoriina jezera) v Ugandě; 86 stejně úspěšný osvobozovací zásah tehdy západoněmecké policie v r. 1977 proti únoscům letadla spo- lečnosti Lufthansa v Somálsku (Mogadišo, at Mogadishu Airport) , 87 anebo obdobná akce egypt- ských ozbrojených sil v r. 1978 na Kypru (Larnaka Airport) a v r. 1985 na Maltě. 88 Podle pojetí Komise MP je ve všech výše uvedených případech mocenský zásah státu na území jiného státu − tedy čin, který není v souladu s pravidlem přikazujícím respektovat jeho suverenitu −, automaticky zbaven protiprávnosti, jakmile je stav krajní nouze zasahujícího státu nesporně dán, tj. není ani proti- stranou zpochybňováno jeho odůvodnění, ani vytýkáno jeho zneužití. Lze si však snadno představit i eventualitu, kdy teritoriální stát, nejen že naopak zpochybňuje opodstatněnost výše řečeného zásahu na svém území, 89 ale svými mocenskými orgány se mu dokonce postaví na odpor. V tom oka- mžiku nastane nová situace, kdy původně zamýšlený zákrok proti nepřátelským jednotlivcům-soukromým osobám či pronásledovaným kriminálním delikven- tům, přerostl v ozbrojený střet státních orgánů , a jakkoli stav krajní nouze na straně zasahujícího státu nadále trvá, právě tento vzájemný střet státních orgá- 86 Pod pohrůžkou zabití cestujících (mostly Israeli nationals) , únosci požadovali propuštění palestinských teroristů (počtem 53) z izraelských věznic. Při krátké přestřelce byli všichni únosci zneškodněni a všichni cestující osvobozeni. Srov. RGDIP , 1977, p. 286. 87 Srov. RGDIP , 1978, p. 627. 88 RGDIP, 1978, p. 1096, resp. ibidem 1986, p. 428. 89 Z tohoto důvodu nelze sem zařadit známý případ z r. 1985, kdy čs. pohraniční stráž zastřelila z republiky prchající osobu až na rakouském území, proti čemuž Rakousko protestovalo, srov. RGDIP, vol. 89 (1985), p. 403. Nelze sem zařadit izraelský letecký útok z 5. 10. 2003 na výcvikový tábor palestinských teroristů v Sýrii − 22km severozápadně od Damašku −, ač měl všechny vnější znaky opatření v krajní nouzi, neboť právě odtud byl též zorganizován a materiálně vybaven sebevražedný útok „Islámského džihádu“ proti Izraeli (Haifa), 19 mrtvých a nejméně 50 zraněných; Sýrie proti tomu totiž protestovala a dokonce požádada Radu bezpečnosti o opatření.

144