Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

a právnických osob. Pro účely diplomatické ochrany fyzických osob ( natural persons ) stát příslušnosti ( State of nationality ) znamená stát, jehož příslušnost osoba nabyla v souladu s vnitrostátním právem tohoto státu narozením, rodo- vou linií, naturalizací, sukcesí států nebo jakýmkoli jiným způsobem, který není neslučitelný s mezinárodním právem (čl. 4). K této základní náležitosti se od rozsudku MSD ve věci Nottebohm (1955) ještě připojovala podmínka existence užšího faktického svazku, tj. reálného pouta mezi občanem a jeho státem. 40 Nicméně Komise pro mezinárodní právo v návrhu článků o diplomatické ochraně (2006) existenci faktického svazku mezi podmínky diplomatické ochra- ny výslovně nezařadila. 41 Komise pak v komentáři vyložila požadavek faktického svazku nikoliv jako absolutní pravidlo, ale spíše jako relativní pravidlo vztahující se ke specifickým okolnostem případu mezi Lichtenštejnskem a Guatemalou. Naproti tomu Komise zařadila do citovaného čl. 4 návrhu jinou podmínku, a to, že nabytí občanství podle vnitrostátního práva daného státu není „neslučitelné s mezinárodním právem“. Občanství získané v souladu s vnitrostátním právem však požívá presumpce platnosti, kdežto stát, který je zpochybňuje musí proká- zat, že bylo nabyto při porušení mezinárodního práva. 42 Jinou tradiční podmínkou diplomatické ochrany je kontinuita státní pří- slušnosti fyzické osoby (čl. 5). Stát může uplatnit ochranu vzhledem k osobě, jejíž občanství existovalo trvale od data újmy až po datum oficiálního uplatně- ní nároku. Určitým změkčením tohoto pravidla je výjimečná možnost uplatnit ochranu ve prospěch osoby, která je občanem státu v době vznesení nároku, ale nebyla jím v době vzniku újmy, pokud tato osoba měla občanství státu před- chůdce (v souvislosti se sukcesí států), nebo z důvodu nesouvisejícího s nárokem ztratila původní příslušnost a nabyla příslušnost nového státu způsobem, kte- rý není neslučitelný s mezinárodním právem. Nikdy však nelze diplomatickou ochranu vykonat současným státem příslušnosti vůči bývalému domovskému státu osoby, která utrpěla újmu v době, kdy byla příslušníkem bývalého státu. Dalším problémem je dvojí či vícenásobné občanství. V takovém případě může diplomatickou ochranu vykonat každý stát, jehož příslušnost má daná osoba. (čl. 6). Stát však nemůže vykonat diplomatickou ochranu ve prospěch osoby vůči státu, jehož příslušníkem tato osoba také je, ledaže státní příslušnost 40 Nottebohm case (Liechtenstein v. Guatemala), Second Phase Judgment, ICJ Reports 1955 , s. 23. 41 Report of the ILC, 2006, GAOR, Suppl. No. 10 (A/61/10), s. 31: “Article 4 − State of nationality of a natural person”: “For the purpose of the diplomatic protection of a natural person, a State of nationality means a State whose nationality that person has acquired, in accordance with the law of that State, by birth, descent, naturalization, succession of States, or any other manner, not inconsistent with interna- tional law.” 42 Ibid., s. 32-34.

34