Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

méně výhodné než zacházení udělené poskytujícím státem třetímu státu nebo osobám či věcem ve stejném vztahu k tomuto třetímu státu“. Prakticky se doložky nejvyšších výhod uplatňují ve smlouvách, které se týkají: − cizineckého režimu (tj. práv a povinností občanů různých států); − mezinárodního obchodu (zejm. v otázce cel a jiného zacházení se zbožím a službami při dovozu a poskytování ze zahraničí); − mezinárodních investic (tj. zacházení jak s osobami-investory, tak s věcmi, které tvoří investice). Je skutečností, že zejména v oblasti mezinárodního obchodního práva a prá- va mezinárodních investic došlo za poslední dvě desetiletí k multiplikaci dvou- stranných i mnohostranných smluv, které obsahují doložky nejvyšších výhod. To by mohlo nasvědčovat tomu, že ideologické kontroverze (zejm. ze strany socialistických a rozvojových zemí), které provázely původní návrh článků, by mohly být v současnosti poněkud oslabené. Většina států je vázána a stále uza- vírá smlouvy, které obsahují doložky nejvyšších výhod. Nicméně návrh v sobě i tak skrývá určité problémy, a to zejm. pokud jde o články 15 až 17, protože podle nich by mělo být zacházení podle doložky nejvyšších výhod poskytnuto i tehdy, kdy důvod určitého zacházení je založen mnohostrannou smlouvou, bez toho, že by beneficiář poskytl nějaké protiplnění či reciprocitu. Podle těchto pravidel by členské státy celní unie či zóny volného obchodu měly povinnost rozšířit celní a obchodní koncese i na třetí státy. 53 Kromě některých dílčích, praktických problémů, které by si vyžádaly meri- torní změny v návrhu článků, je třeba upozornit i na koncepční problém návrhu. Multiplikace smluv obsahujících doložku nejvyšších výhod totiž ještě neznamená, že doložka přestala být jen čistě smluvním ustanovením a změnila se v obyčejové pravidlo obecného mezinárodního práva. Tak tomu patrně není. Proto by tento projekt Komise pro mezinárodní právo nebylo možno posuzo- vat jako jiná témata, kde se kodifikují obyčejová pravidla. V případě doložky nejvyšších výhod nejde o obecné pravidlo, tj. právně závaznou normu, která má za cíl vytvořit subjektivní práva a jim odpovídající povinnosti, ale spíše jde o mezinárodní standard , tj. určitou úroveň, které má být dosaženo, resp. model chování, jehož účinky závisí na konkrétní situa- ci. 54 Teprve v případě převzetí doložky do mezinárodní smlouvy (dvoustranné 53 K tomu srov. Daillier P., Pellet A.: Droit international public , 7e éd., LGDJ, Paris, 2002, s. 246. 54 Srov. Boisson de Chazournes L.: Normes, standards et règles en droit international, in: Les enjeux de la normalisation technique internationale. Entre environnement, santé et commerce international , La Documentation Française, Paris, 2006, s. 44.

41