Scripta Juridica 5: KODIFIKACE A ROZVOJ MEZINÁRODNÍHO PRÁVA

subsystémů mezinárodního práva a v možnosti vzniku konfliktů (na rovině normativní i procesní), jež jsou mnohdy jen těžko řešitelné. Z praktického hlediska může vyvolávat problémy tzv. forum-shopping, tedy výběr rozhodo- vacího orgánu, jemuž je předložen spor, založený na čistě utilitárním zvážení možnosti vítězství. Fragmentace mezinárodního práva má podle Komise dva rozměry: rozměr materiální a rozměr institucionální. První se týká substantivních, primárních noremmezinárodního práva, jejich rozčlenění do subsystémů na základě funkč- ního zaměření a teritoriální úrovně přijetí a vzájemných vztahů mezi různými normami. Druhý rozměr je spojen s rostoucí pluralitou orgánů pověřených interpretací a aplikací mezinárodního práva a řešením jurisdikčních a věcných konfliktů mezi nimi. Komise MP se již na přelomu let 2002 a 2003 rozhodla, že svůj zájem věnuje pouze prvnímu rozměru, a plně se tak soustředí na mate- riální fragmentaci mezinárodního práva. Vedla ji k tomu komplexnost tématu, preference členských států OSN i snaha vyhnout se hodnocení činnosti jiných orgánů působících na mezinárodní úrovni, jež by − zvláště v případě soudních orgánů − mohlo být chápáno jako zásah do jejich nezávislosti. Je ovšem třeba říci, že úzká propojenost substantivní a institucionální stránky mezinárodního práva nedovolila Komisi zcela ignorovat ani druhý z rozměrů, který tak její závěry i proti vůli jejích členů přímo ovlivnil. V rámci materiálního rozměru se Komise primárně zaměřila na řešení kon- fliktů mezi různými primárními normami. Rozlišila přitom tři hlavní typy takových konfliktů. 60 První typ tvoří konflikty mezi dvěma nebo více vzájemně odlišnými výklady obecného, obyčejového mezinárodního práva, které obvyk- le vzejdou z činnosti různých rozhodovacích (soudních či kvazisoudních) orgá- nů působících na mezinárodní úrovni. Typický příklad poskytuje posouzení otázky přičitatelnosti jednání nestátních aktérů státu ze strany Mezinárodního soudního dvora /MSD/ na straně jedné (rozsudky v případech Nikaragua v. USA z roku 1986 61 a Bosna a Hercegovina v. Srbsko z roku 2007 62 ) a Mezi- národního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii /ICTY/ na straně dru- hé (rozhodnutí odvolacího soudu v případu Tadić z roku 1999 63 ). Zatímco MSD se přiklonil k testu tzv. efektivní kontroly (effective control test), na jehož 60 Viz UN Doc. A/CN.4/L.644, Report of the Study Group on Fragmentation of International law: Difficulties arising from the Diversification and Expansion of International Law, 18 July 2003, par. 9. 61 ICJ, Case concerning military and paramilitary activities in and against Nicaragua , Nicaragua v. United States of America, Judgement, ICJ Reports 1986, 27 June 1986. 62 ICJ, Application of the Convention on the Prevention and Punishment of the Crime of Genocide, Bosnia and Herzegovina v. Serbia and Montenegro, Judgment, ICJ Reports 2007, 26 February 2007. 63 ICTY, Prosecutor v. Duško Tadić, Case No. IT-94-1-A, Appeals Chamber, Appeal, 15 July 1999.

44