ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

výluky z ochrany vlastnictví , která je při zachování v zákoně specifikovaných podmínek přiměřená cíli sledovanému právní úpravou, jímž je náležité zjištění trestných činů a spravedlivé potrestání jejich pachatelů i snaha v co nejvyšší možné míře elimino vat škodu způsobenou případnou trestnou činností. Při splnění požadavků kladených na zajištění majetkových hodnot z pohledu ústavního práva [k tomu srovnej kupř. nález Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. II. ÚS 3662/14 (N 187/79 SbNU 121)] proto není věcí Ústavního soudu posouzení vlastních podmínek vydání rozhodnutí o zajiš tění a není příslušný k přezkumu takového rozhodnutí, neboť by tím mohl předjímat výsledek dosud neskončeného trestního řízení (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. I. ÚS 105/07). Zajištění lze provést, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že určitá věc je ná strojem trestné činnosti nebo je výnosem z trestné činnosti 6 (srov. § 135a a § 135b trest ního zákoníku 7 ). Vyšší stupeň pravděpodobnosti , dostatečně odůvodněný konkrétními zjištěnými skutečnostmi, tedy podle stávající zákonné úpravy pro takové opatření postačí . V této souvislosti je totiž třeba uvést, že na počátku řízení, kdy je potřeba získané poznatky rychle vyhodnotit a hrozí nebezpečí z prodlení, nelze na zdroje, z nichž pravděpodobnost takového určení majetkových hodnot vyplynula, vztáhnout obecné požadavky hodnověrnosti, věrohodnosti a spolehlivosti, jaké jsou jinak kladeny na důkazy v trestním procesu. Z preventivní povahy zajišťovacích institutů přirozeně vyplývá, že se pohybují vždy v rovině určité míry pravděpodobnosti, a nikoliv jistoty ohledně budoucích následků, jež se snaží předvídat. Závěr, že majetkové hodnoty mají uvedené určení, tedy nemusí být plně hodnověrný a není ani konečný, jelikož může být dalším šetřením vyvrácen. Na druhé straně soud jakožto orgán veřejné moci ne může, byť veden dobrým úmyslem, překračovat svou pravomoc a meze stanovené mu zákonem. Vydá-li tedy příkaz k odnětí věci důležité pro trestní řízení dle § 79 odst. 1 6 Jde o znění § 79a a násl. tr. řádu ve znění po novele provedené zákonem č. 55/2017 Sb (s účinností od 18. 3. 2017), předtím šlo o majetkové hodnoty (peněžní prostředky) určené ke spáchání trestného činu nebo užité k jeho spáchání, anebo byly výnosem z trestné činnosti. 7 Podle těchto ustanovení je: Nástrojem trestné činnosti se rozumí věc, která byla určena nebo užita ke spáchání trestného činu, včetně plodů a užitků. Výnosem z trestné činnosti se rozumí jakákoli ekonomická výhoda pocházející z trestného činu. Bezprostředním výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, včetně plodů a užitků. Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, b) ve kterou byla věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, byť jen zčásti, přeměněna, nebo c) k jejímuž zhodnocení došlo, byť jen zčásti, prostřednictvím věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti. Srov. k tomu ŠKVAIN, Petr. In: ŠÁMAL, Pavel a kol . Trestní zákoník I. Obecná část (§ 1–139). Komen tář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023. ISBN 978-80-7400-893-1 s. 1814–1823; dále viz FRYŠTÁK, Marek. In: ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020. ISBN 978-80-7478-807-8, s. 1215–1221.

13