ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

úvaha o uložení pořádkové pokuty orgánem činným v trestním řízení bude v rozporu s principem ochrany lidských práv a svobod. 46 Trestní řád dále obsahuje zvláštní úpra vu, pokud by se uvedeného jednání dopustil příslušník ozbrojených sil nebo ozbroje ného sboru v činné službě nebo osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, 47, 48 a dále obhájce nebo státní zástupce. 49 Uložit pořádkovou pokutu lze za výše uvedená různorodá jednání. Z hlediska řešeného tématu je důležitá třetí z uvedených situací, tedy pokud svědek bez dosta tečné omluvy neuposlechne příkazu nebo nevyhoví výzvě, které mu byly dány podle trestního řádu. V tomto případě má předseda senátu dostatek prostoru k tomu, aby mohl zvážit veškerá relevantní kritéria konkrétní věci, a to jak ve vztahu k samotnému uložení pořádkové pokuty, tak i k její výši. Předseda senátu totiž bude mít prostor pro vyhotovení písemného rozhodnutí, které může pečlivě odůvodnit, a pokud by se rozhodl uložit pořádkovou pokutu na příštím jednání, na které by se svědek již dosta vil nebo byl převeden, do jeho konání bude mít rovněž dostatek prostoru ke zvážení veškerých relevantních skutečností. Toto je rozdíl např. od ukládání pořádkové pokuty za urážlivé chování, k němuž zpravidla dochází při procesním úkonu, kdy v takovém případě předseda senátu obvykle ukládá pořádkovou pokutu bezprostředně po tomto jednání, tj. v jednací síni, a tedy okamžitě stanoví výši pokuty, aniž by měl prostor zvažovat relevantní kritéria. Právní úprava by měla zejména stanovit (i.) jednání, které lze postihnout uložením pořádkové pokuty, (ii.) okruh osob, kterým lze pořádkovou pokutu uložit, (iii.) maxi mální výši pořádkové pokuty, (iv.) orgán, který je oprávněn pořádkovou pokutu uložit, (v.) podmínky, za kterých lze uložit pořádkovou pokutu (zejména předchozí upozor nění na tento postup v předvolání), (vi.) lhůtu, ve které lze pořádkovou pokutu uložit, (vii.) formu a druh rozhodnutí, kterým lze pořádkovou pokutu uložit, (viii.) formální a obsahové požadavky na takové rozhodnutí, (ix.) opravné prostředky proti tomuto rozhodnutí, (x.) účinky, které podání opravného prostředku vyvolá, (xi.) postup orgá 46 K tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. III. ÚS 766/2000 (N 94/22 SbNU 311), ze dne 2. 2. 2006, sp. zn. II. ÚS 89/04 (N 32/40 SbNU 265). 47 Dle § 66 odst. 2 TrŘ: „ Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 příslušník ozbrojených sil nebo ozbro jeného sboru v činné službě, může se přenechat příslušnému veliteli nebo náčelníku ke kázeňskému potres tání. Dopustí-li se takového jednání osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může se přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Příslušný velitel, náčelník nebo ředitel je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení. “ 48 Např. při rozhodování o uložení pořádkové pokuty svědkovi, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu, je třeba pečlivě zvažovat, zda případná pokuta odpovídá současným majetkovým poměrům svědka a zda by nebylo vhodnější jej podle § 66 odst. 2 TrŘ přenechat řediteli věznice k uložení pořádkového opatření nebo ke kázeňskému potrestání. Srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 5. 1994, sp. zn. 8 To 5/94 (uveřejněné pod č. 54/1994 Sb. rozh. tr.). 49 Dle § 66 odst. 3 TrŘ: „ Dopustí-li se jednání uvedeného v odstavci 1 obhájce nebo v řízení před soudem státní zástupce, předá se příslušnému orgánu ke kárnému postihu. Tento orgán je povinen o výsledku vyrozumět orgán činný v trestním řízení. “

242