ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

nu, který rozhodne o opravném prostředku, včetně způsobů rozhodnutí, (xii.) postup při vymáhání pokuty. Z hlediska formálních náležitostí by rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty mělo mít písemnou formu a mělo by mít běžnou strukturu, tj. výrokovou část, odůvod nění a poučení o opravném prostředku. Z hlediska obsahových náležitostí by kromě základních náležitostí (např. komu je pokuta ukládána, v jaké výši atp.) mělo zejména obsahovat úvahy orgánu, který rozhodnutí vydal, a to jednak ohledně vydání tohoto rozhodnutí, a jednak ohledně důvodů, pro které bylo přistoupeno k uložení pořádkové pokuty a nikoli k předvedení. Z výše formulovaných požadavků na zákonnou úpravu obsahuje trestní řád pouze omezeně některé z nich. V ustanovení § 66 odst. 1 TrŘ jsou vymezena možná jednání, která lze postihnout pořádkovou pokutou, a dále je zde stanoveno, kdo je oprávněn ji uložit (předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán) a v jaké výši (do 50 000 Kč). V ustanovení § 98 je uvedeno, že v případě neuposlech nutí předvolání lze pořádkovou pokutu uložit pouze tehdy, jestliže se svědek, ač byl řádně předvolán, bez dostatečné omluvy nedostaví, a současně byl na tento důsledek v předvolání upozorněn. V ustanovení § 66 odst. 4 TrŘ je dále uvedeno, že proti roz hodnutí o pořádkové pokutě je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek. Trestní řád nestanoví pro postup stížnostního orgánu v tomto případě zvláštní úpravu, proto je třeba vycházet z obecných ustanovení o stížnosti. A konečně ustanovení § 361 upravu je podmínky pro vymáhání pořádkové pokuty. 50 Např. nedostatky právní úpravy ohledně doručení předvolání mají přímý vliv na (ne)možnost přistoupit k jiným zajišťovacím institutům. K tomu lze příkladmo odkázat na závěr Vrchního soudu v Praze: „ Podle § 62 odst. 4 tr. ř. lze uložit písemnost na poště a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Písemnost se pak považuje za doručenou dnem, kdy byla uložena, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Pokud svědek namítá, že se o uložení zásilky týkající se jeho předvolání k hlavnímu líčení nedozvěděl, pak toto jeho tvrzení nelze vyvrátit, nicméně ve smyslu citovaného ustanovení § 62 odst. 4 tr. ř. platí fikce doručení písemnosti. Pro aplikaci ustanovení § 66 odst. 1 tr. ř. se však ze strany osoby, která neuposlechne příkazu či nevyhoví výzvě dle trestního řádu, vyžaduje, aby se o příkazu či výzvě skutečně dozvěděla. Chybí-li takové zjištění, nelze jen s ohledem na uvedenou fikci považovat podmínky § 66 odst. 1 tr. ř. za splněné.“ 51 Stručná právní úprava trestního řádu vyvolává řadu otázek. Níže se zaměřím na čtyři vybraná problematická témata, která považuji za vhodná k rozpracování. První 50 Dle § 361 TrŘ: „ Jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž byla uložena pořádková pokuta, vyzve poli cejní orgán, státní zástupce nebo předseda senátu, který pokutu uložil, osobu, jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do patnácti dnů, a upozorní ji, že jinak bude zaplacení vymáháno. Zaplacená pořádková pokuta připadá státu. Při správě placení pořádkové pokuty se postupuje podle daňového řádu; tyto pořádkové pokuty vymáhá celní úřad. “ 51 Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 2. 1993, sp. zn. 11 To 22/93 (uveřejněné pod č. 52/1993 Sb. rozh. tr.).

243