ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

nou, ostatně ani stěžovatelka proti její výši v ústavní stížnosti, ani ve stížnosti podle § 146a odst. 2 trestního řádu nebrojila.“ 54 Když jsem se při psaní tohoto textu dotazoval kolegů, kteří působí u okresních a krajských soudů, jaká kritéria jsou v aplikační praxi brána v úvahu, nedozvěděl jsem se žádnou uspokojivou odpověď. Bylo mi toliko sděleno, že základem je uložit nějakou „rozumnou“ částku, která nesmí být na první pohled příliš vysoká, jelikož pak by hro zilo, že ji stížnostní soud nebude akceptovat. Kolegové se vzácně shodli na tom, že zá kladem je postupovat po vzoru chytré horákyně ze známé pohádky Boženy Němcové, což by mělo zaručit, že stížnostní soud takové rozhodnutí nezruší. Bohužel se zveřejně ním jejich jmen ani soudů, u kterých působí, nesouhlasili, proto jde pouze o subjek tivní postřehy, které nemohu nijak objektivně doložit. Nicméně tyto úvahy mi alespoň neformálně umožnily nahlédnout do pozadí aplikační praxe. 19.5.2 Lhůta pro uložení pořádkové pokuty Jedním ze stěžejních požadavků na právní úpravu, který jsem zmínil výše, je sta novení lhůty, ve které lze pořádkovou pokutu uložit. Trestní řád se však tomuto poža davku nevěnuje a časový úsek, ve kterém lze terminologií § 66 odst. 1 TrŘ potrestat konkrétní osobu pořádkovou pokutou, v jeho úpravě schází. Uvedené považuji za zá sadní pochybení zákonodárce, které je mj. zcela v rozporu s právní jistotou adresátů právních norem. S ohledem na účel pořádkové pokuty považuji za nezbytné, aby byla uložena v krátkém časovém úseku poté, co došlo ke spáchání pořádkového deliktu, tj. opti málně v řádu jednotek dnů a nikoli týdnů či měsíců. Opožděné uložení pořádkové pokuty zcela ztratí smysl a ostatně takový postup by byl zjevně v rozporu se samotným smyslem a účelu tohoto institutu. Dále se domnívám, že pořádková pokuta může být ukládána pouze v řízení, které ještě nebylo pravomocně skončeno, jinak by to opět bylo proti jejímu smyslu. Nicméně pokud by právní úprava stanovila, že pořádkovou pokutu lze uložit až do pravomocného skončení věci, nebylo by takové pravidlo vyho vující, jelikož některá řízení probíhají řadu let. Judikatura dovodila, že pořádkovou pokutu lze uložit nejdéle do 1 roku od spá chání pořádkového deliktu, přičemž východiskem byla úprava přestupků či jiných správních deliktů. 55 Jsem si vědom toho, že soudy nemohou stanovit vlastní lhůtu, proto jim nezbylo nic jiného než přistoupit k analogickému výkladu, nicméně roční lhůta není s ohledem na výše uvedené optimální. K tomu lze příkladmo odkázat na zá věry Nejvyššího soudu: „ Trestní řád sice nestanoví žádnou lhůtu, v níž je nutno o uložení pořádkové pokuty rozhodnout, avšak bylo by proti smyslu ustanovení § 66 tr. ř., aby bylo možné uložit pořádkovou pokutu bez jakéhokoli omezení kdykoli poté, co nastanou sku 54 Usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. II. ÚS 1935/19. Obdobně též např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2021, č. j. 1 As 378/2020-36. 55 Velmi přehledně a podrobně tyto úvahy shrnul Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 18. 9. 2014, č. j. 9 As 33/2014-53.

246