ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Ústavní soud konstatoval, že rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty je obecně způsobilé zasáhnout do základních práv a svobod s ohledem na jejich výši a možnost opakovaného ukládání. 64, 65 Dále uvedl, že pořádkovou pokutu dle § 66 TrŘ lze ústav ně souladně uložit, jen pokud je tímto postupem jednak sledován legitimní cíl trest ního řízení a zároveň jsou šetřena ústavně zaručená práva a osoby, jichž se týká řízení obecně a uložení pořádkové pokuty zvláště.66 Nicméně s ohledem na to, že pořádkové pokuty jsou často ukládány do částky 10 000 Kč, jedná se z pohledu Ústavního soudu o bagatelní věci, kterými se nezabývá, pokud však taková rozhodnutí nebudou způso bilá zasáhnout do základních lidských práv a svobod.67 S ohledem na úlohu Nejvyššího a Ústavního soudu nelze očekávat, že by tyto sou dy mohly přezkoumávat každé rozhodnutí o uložení pořádkové pokuty. Nebylo by ani vhodné jejich úlohu měnit, když pozornost by zejména měla být zaměřena na možné změny procesní úpravy, tj. trestního řádu. 19.6 K možnostem spáchání přečinu pohrdání soudem v důsledku pasivity svědka Předchozí uvedené důsledky pasivity svědků za spáchání pořádkového deliktu, tj. krátkodobé omezení osobní svobody nebo zásah do majetkové sféry, vyplývají z pro cesněprávních předpisů. V případě opakovaného neuposlechnutí předvolání v řízení před soudem však může být i dalším důsledkem odsouzení, resp. uznání viny a uložení trestu za spáchání přečinu pohrdání soudem dle § 336 TrZ. Přečinu pohrdání soudem se dle § 336 TrZ může dopustit ten, kdo opakovaně a) závažným způsobem ruší jednání soudu, b) při takovém jednání se k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje, nebo c) bez dostatečné omluvy neuposlechne příkaz nebo výzvu soudu anebo jednání soudu zmaří. V případě uznání viny může být pa chatel potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo propadnutím věci. Z hlediska řešené problematiky je relevantní skutková podstata uvedená v § 336 písm. c) TrZ, tj. 64 Srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 9. 1999, sp. zn. IV. ÚS 13/99 (N 120/15 SbNU 151), ze dne 23. 11. 1999, sp. zn. Pl. ÚS 28/98 (2/2000 Sb., N 161/16 SbNU 185), ze dne 17. 10. 2000, sp. zn. I. ÚS 211/99 (N 152/20 SbNU 75), ze dne 28. 1. 2003, sp. zn. II. ÚS 118/01 (N 13/29 SbNU 101), ze dne 30. 11. 2004, sp. zn. Pl. ÚS 15/04 (45/2005 Sb., N 180/35 SbNU 391). 65 „ Ani skutečnost, že ESLP převážně judikuje (…) že uložení pořádkové pokuty soudem je opatřením procesní povahy a toto rozhodnutí nemá parametry rozhodnutí o občanských právech nebo závazcích, či dokonce trestního obvinění podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, takže na ně nelze vztahovat požadavky vyplývající ze zásad spravedlivého procesu ve smyslu čl. 6 Úmluvy, neznamená, že pořádkové pokuty včetně uložených právním zástupcům stojí mimo dosah ústavněprávního přezkumu; srov. kupř. nálezy ze dne 23. 9. 2015 sp. zn. IV. ÚS 910/15 (N 177/78 SbNU 627) nebo ze dne 21. 5. 2019 sp. zn. I. ÚS 4037/18 (N 92/94 SbNU 174). “ (Nález Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 662/23.) 66 Nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2006, sp. zn. II. ÚS 552/05 (N 12/40 SbNU 103). 67 K tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2018, sp. zn. II. ÚS 955/18 (N 120/90 SbNU 31), ze dne 21. 11. 2023, sp. zn. IV. ÚS 662/23, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 10. 2023, sp. zn. IV. ÚS 1129/23.

249