ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

opakované a bez dostatečné omluvy neuposlechnutí příkazu nebo výzvy soudu anebo zmaření jednání soudu. Pachatelem tohoto přečinu může být fyzická nebo právnická osoba, přičemž ve vztahu k uvažovanému tématu jím bude výhradně svědek jako fyzická osoba. U sub jektivní stránky je v případě svědka vyžadován úmysl, přičemž postačí i úmysl nepřímý. Objektivní stránka spočívá ve výše uvedeném pohrdavém jednání ve vztahu k sou du, přičemž pro veškeré možné alternativy je nutná opakovanost takového jednání. Objektem skutkové podstaty tohoto přečinu je ochrana nezávislosti, autority a váž nosti soudu, jakož i zájem na řádném, důstojném a včasném projednání věci soudem. Jde tedy o ochranu před jednáním, které postup soudu znemožňuje, značně ztěžuje výrazně snižuje autoritu soudu. 68 Pojem opakovaně znamená, že k pohrdavému jednání vůči soudu došlo alespoň podruhé. Trestní zákoník nevyžaduje předchozí použití mírnějšího opatření, avšak pachatel by měl být předem upozorněn na nevhodnost jeho jednání. Za upozornění je považováno nejen předchozí napomenutí, uložení pořádkové pokuty nebo vykázá ní z jednací síně, ale též výstraha před uložením pořádkové pokuty nebo vykázáním, popř. upozornění na možnost trestního stíhání. 69 Komentářová literatura dále pou kazuje na to, že mírnější právní prostředky k zjednání pořádku je tedy třeba zásadně využívat, neboť také slouží k zajištění vážnosti a autority soudu a řádného a důstojného soudního jednání. Na § 336 TrZ je pak třeba v souladu se soudní praxí pohlížet jako na účinnější opatření státní moci v těch případech, kdy se uvedené prostředky minuly účinkem.“ 70 Pokud jde o pořádkovou pokutu, z hlediska případného odsouzení svědka za spá chání přečinu pohrdání soudem není podstatné, zda mu byla předtím za jeho pasivitu uložena, či nikoli. V případě jejího uložení totiž s ohledem na charakter rozhodnutí o ní nebude existovat překážka ne bis in idem . V této souvislosti lze odkázat na závěr Nejvyššího soudu, dle kterého: „Jak je patrné z judikatury Evropského soudu pro lidská 68 Srov. např. BORČEVSKÝ, Pavel. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. Plzeň: Vydavatelství a naklada telství Aleš Čeněk, 2023, s. 669.; GŘIVNA, Tomáš, VOKOUN, Rudolf. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. In: ŠÁMAL, Pavel, GŘIVNA, Tomáš, BOHUSLAV, Lukáš a kol. Trestní právo hmotné. 9., přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2022, s. 1000.; KYBIC, Petr. Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. In: KUCHTA, Josef a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo hmotné. Zvláštní část. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 461.; PROVAZNÍK, Jan. § 336. In: ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. § 205 –421. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 2666-2667.; RŮŽIČKA, Miroslav. § 336. In: DRAŠTÍK, Antonín, FREMR, Robert, DURDÍK, Tomáš a kol. Trestní zákoník. Komentář. II. díl (§ 233 až 421) . Praha: Wolters Kluwer ČR, 2015, s. 2641-2642.; ŠÁMAL, Pavel, RIZMAN, Stanislav, TEJNSKÁ, Katarína. § 336. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 4203. 69 K tomu srov. např. ŠÁMAL, Pavel, RIZMAN, Stanislav, TEJNSKÁ, Katarína. § 336. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 4203. Dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 6 Tdo 986/2012. 70 ŠÁMAL, Pavel, RIZMAN, Stanislav, TEJNSKÁ, Katarína. § 336. In: ŠÁMAL, Pavel a kol. Trestní zákoník. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2023, s. 4203.

250