ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Domnívám se, že vyvozovat trestní odpovědnost za opakované neuposlechnutí předvolání k soudnímu jednání, zvláště v situaci, kdy předseda senátu disponuje po měrně efektivními nástroji k tomu, aby zajistil účast svědka v řízení před soudem, je zbytné. Jsem dalek úvah o tom, aby osoby, které lze předvést nebo jim lze opakovaně uložit pořádkovou pokutu, bylo vedle toho ještě nutné trestně stíhat a usilovat o uzná ní viny a uložení trestu. Osobně zastávám názor, že zkušený předseda senátu, který je schopen efektivně využívat zajišťovací instituty, dokáže zajistit účast svědků v soudním řízení, aniž by muselo být iniciováno jejich trestní stíhání. Ostatně zkušený předseda senátu zpravidla nemá zapotřebí ukládat pořádkové pokuty ani např. za urážlivé cho vání přítomných osob, jelikož si v jednací síni dokáže zjednat pořádek i bez využití tohoto nástroje. Navíc podle mého názoru nebude vždy snadné prokázat, že došlo k zásahu do ob jektu skutkové podstaty tohoto přečinu. Z aplikační praxe jsou známy případy, kdy např. předseda senátu používá ironické či nevhodné výrazy, chová se arogantně, nebo případy, kdy soudce v průběhu jednání usnul 74 nebo byl pod vlivem návykových lá tek, 75 a v takovém případě nelze uvažovat o tom, že by řízení v dané věci probíha lo vážně či důstojně. Svědek by za těchto okolností svou opakovanou nepřítomností zjevně nemohl zasáhnout do objektu skutkové podstaty uvažovaného přečinu, jelikož o existenci chráněných hodnot by v důsledku jednání jiných osob nemohlo být vůbec uvažováno. Z hlediska možného zásahu do včasného projednání věci soudem by pak bylo otázkou, zda samotný soud postupoval v souladu s procesní zásadou rychlosti a zda na jeho straně nedocházelo k neodůvodněným průtahům. Pokud by v dané věci docházelo k nečinnosti soudu, ať již k absolutní nečinnosti nebo k průtahům, bylo by korektní posoudit, jaký podíl měl na zásahu do včasného projednání věci soud a jaký svědek. A konečně by též bylo korektní posoudit, zda opakované nekonání svědka skutečně znemožnilo projednání věci, popř. jej značně ztížilo. V aplikační praxi je totiž běžné, že pokud se svědek (ať již řádně omluven nebo zcela bez omluvy) na předvolání nedostaví, předseda senátu pokračuje v provádění dalších důkazů a neúčast svědka tak dokazování často zásadním způsobem nenaruší. Jiná situace by mohla nastat, pokud by veškeré důkazy již byly provedeny a očekávalo by se provedení posledního důkazu, kterým by byl právě výslech svědka, jenž by se opakovaně nedostavil a jednání tak mu selo být v důsledku jeho jednání odročováno. Nicméně pokud by soud měl provádět s tím, že obstrukcí jeho doručení může zmařit jednání soudu. “ (PROVAZNÍK, Jan. § 336. In: ŠČERBA, Filip a kol. Trestní zákoník. Komentář. § 205–421. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 2666–2675.) 74 Srov. např. Soudce usnul při jednání. Od nadřízeného dostal „důraznou domluvu“. Ceskajustice.cz [on line]. 17. 7. 2019 [cit. 2024-03-21]. Dostupné z: https://www.ceska-justice.cz/2019/07/soudce-usnul- -pri-jednani-od-nadrizeneho-dostal-duraznou-domluvu/ 75 Srov. např. Soudkyně šla do jednačky opilá a v tmavých brýlích. Zkoušku na alkohol podstoupila až po vyřízení šesti případů. Ceskajustice.cz [online]. 15. 9. 2022 [cit. 2024-03-21]. Dostupné z: https:// www.ceska-justice.cz/2022/09/soudkyne-sla-do-jednacky-opila-v-tmavych-brylich-zkousku-na-alko hol-podstoupila-az-po-vyrizeni-sesti-pripadu/

252