ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

b) měl zákonný základ a c) byl proporcionální. 1 Přitom základní práva a svobod jsou pod ochranou soudní moci (čl. 4 Ústavy České republiky). „čl. 4 vyjadřuje příkaz vytvořit odpovídající systém ochrany prostřednictvím orgánů soudní moci, resp. zákaz základní práva a svobody spod ochrany těchto orgánů vyjmout (…). 2 Trestní řád umožňuje zajištění věcí (majetku) bez ohledu na to, kdo je jejich vlast níkem či oprávněným držitelem. Je proto možné (a v praxi nikoliv výjimečné) zajistit majetek (věc) nejen obviněných, ale též dalších osob, proti nimž se trestní řízení vů bec nevede. Trestní řád akcentuje pouze účel zajištění. Po novele provedené zákonem č. 55/2017 Sb (účinné od 18. 3. 2017) rozlišuje v zásadě čtyři důvody zajištění (viz § 77b trestního řádu) 3 : 1) pro důkazní účely, Důvod zajištění lze v průběhu trestního řízení měnit, zpravidla usnesením, proti němuž je přípustná stížnost. Toto pravidlo je narušeno v jediném případě. O změně důvodu zajištění není třeba rozhodovat v případě, kdy jsou splněny podmínky pro vyslovení propadnutí nebo zabrání věci, která je zajištěna k důkazním účelům. V příspěvku se tak soustředím na to, zdali je dostatečně chráněno právo osob po kojně užívat majetek v případě jeho zajištění, i když nejsou v postavení osoby obviněné. 2.2 Jednotlivé typy zajištění majetku (věci) a ochrana proti neoprávněnému zajištění a jeho trvání Nejmírnějším způsobem zajištění věci pro účely trestního řízení je výzva k vydání věci (§ 78 trestního řádu), kterou lze využít v případě, že má věc sloužit pro důkazní účely. Výzvu může učinit kterýkoliv z orgánů činných v trestním řízení podle stadia trestního řízení (policejní orgán, státní zástupce, předseda senátu). Nejde o rozhodnu tí, ale svým charakterem pouze o opatření, proto není možné se mu bránit opravným prostředkem. Osoba, která věc vydala, však může kdykoliv žádat o vrácení věci. O ta kové žádosti musí orgán činný v trestním řízení neodkladně rozhodnout usnesením. S ohledem na § 141 odst. 2 trestního řádu je stížnost přípustná jen proti usnesení policejního orgánu a rozhodoval by o ní státní zástupce (viz § 146 odst. 2, § 146a odst. 2 a contrario trestního řádu). Nemožnost podat opravný prostředek proti zajiš tění v přípravném řízení, o kterém by rozhodoval soud, lze vnímat jako deficit. Snad 1 K tomu srov. např. Pl. ÚS 21/17 ze dne 12. 2. 2019. 2 RYCHETSKÝ, Pavel, HERC, Tomáš, LANGÁŠEK, Tomáš, MLSNA, Petr a kol. Ústava České republi ky: Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2015, k čl. 4 (autorka L. Popovičová). 3 Pro účely příspěvku odhlížím od zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného podle § 47 a násl. trestního řádu a zajištění v rámci vykonávacího řízení (§ 344a, § 347 trestního řádu), neboť se jedná o zajištění majetku obviněného, tedy případy, které nejsou předmětem příspěvku. 2) jako nástroj trestné činnosti, 3) jako výnos z trestné činnosti, 4) jako náhradní hodnota za nástroj či výnos z trestné činnosti.

30