ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

2.3 Formální postavení a procesní práva osob, jejichž majetek (věc) je zajišťován Trestní řád upravuje v § 42 zúčastněnou osobu a její práva. Z § 42 odst. 1 vyplý vá, že zúčastněnou osobou je ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána . Právní úprava tak váže postavení zúčastněné osoby na okamžik, kdy byl buď již došlo k zabrání věci nebo na okamžik, kdy byl podán návrh na zabrání věci. Návrh na zabrání věci (majetku) činí státní zástupce buď v obža lobě (§ 178 trestního řádu) nebo v samostatném návrhu (§ 239 odst.1 trestního řádu), popř. ho může učinit i v průběhu hlavního líčení. Má-li někdo postavení zúčastněné osoby, svědčí mu práva podle § 42, konkrétně musí mu být poskytnuta možnost, aby se k věci vyjádřil; může být přítomen při hlav ním líčení a veřejném zasedání, činit při nich návrhy, nahlížet do spisů (§ 65) a podá vat v případech trestním řádem stanovených opravné prostředky. Navzdory citovanému ustanovení § 42 trestního řádu a z něj vyplývajících oka mžiků, kdy se někdo stává osobou zúčastněnou, obsahuje trestní řád jiná ustanovení, z nichž se zdá, že pojem zúčastněné osoby je třeba vykládat širším způsobem. Např. podle § 8a odst. 1 trestního řádu nesmějí orgány činné v trestním řízení zveřejnit informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se vede trestní řízení, po škozeného, zúčastněné osoby a svědka. Přitom z definice zúčastněné osoby podle § 42 trestního řádu je zřejmé, že návrh na zabrání věci (části majetku) je možný až v ří zení před soudem a že jedině soud může rozhodnout o zabrání věci (části majetku). Druhým příkladem je ustanovení § 51 odst. 2 trestního řádu, podle kterého zmoc něnec poškozeného a zúčastněné osoby je již od zahájení trestního stíhání oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech, jimiž se mají objasnit skutečnosti důležité pro uplatnění práv osob, které zastupuje, a jejich výsledek může být použit jako důkaz v řízení před soudem, ledaže by přítomností zmocněnce mohl být zmařen účel trestní ho řízení nebo nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění o něm zajistit. I z tohoto ustanovení vyplývá, že je pojem zúčastněné osoby pojímán odlišně než v § 42 trestního řádu. Praxe však často setrvává na zákonném vymezení zúčastněné osoby, např. v usne sení Vrchního soudu v Praze z 26. 7. 2023, č.j. 4 To 43/2023 – 20718 se výslovně uvádí: Předně Vrchní soud v Praze upozorňuje, že ve svých podáních jsou výše uvedené osoby mylně označeny jako zúčastněné osoby. Dle § 42 tr. ř. je zúčastněnou osobou ten, komu byla věc nebo jiná majetková hodnota zabrána nebo podle návrhu má být zabrána, není-li v řízení současně obviněným (obžalovaným). (…) V posuzované věci nedošlo dosud k rozhodnutí o zabrání jakéhokoli majetku a zabrání majetku ve smyslu § 101 tr. zákoníku jako ochranné opatření nebylo ani navrženo, postavení zúčastněné osoby tedy osobám ani společnosti tak nenáleží. Doslovný výklad Vrchní soudu v Praze nekoresponduje s recentní rozhodovací činností Ústavního soudu ČR. Nálezem sp zn. III. ÚS 84/20 ze dne 7. 7. 2020 přiká zal Ústavní soud policejnímu orgánu? Nejvyššímu státnímu zastupitelství a Vrchnímu

32