ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

státnímu zastupitelství v Praze, aby v přípravném řízení jednali se stěžovatelkou jako se zúčastněnou osobou. Učinil tak i přesto, že o zabrání věci rozhodnuto nebylo, přesto, že ani návrh na zabrání věci podán nebyl a věc se nacházela v předsoudním stadiu řízení. Dokonce tak učinil v situaci, kdy stěžovatelka byla „pouze“ věřitelkou osoby, jejíž nemovitost byla zajištěna, přičemž na zajištěné nemovitosti vázlo zástavní prá vo věřitelky. Ústavní soud v bodě 34 nálezu konstatoval: Postupem orgánů činných v trestním řízení, které stěžovatelce odmítly přiznat postavení zúčastněné osoby, došlo k zásahu do jejích procesních práv, neboť je jí odpíráno se podílet na průběhu trestního řízení, v němž má být rozhodováno o jejích majetkových právech. Jinými slovy, igno rují-li orgány činné v trestním řízení oprávněné majetkové zájmy stěžovatelky a ne umožní jí účast na trestním řízení tím, že neakceptují její postavení jako zúčastněné osoby, odpírají jí tím procesní práva, která jsou s tímto postavením spojena - v kontex tu posuzované věci jde nyní, ve fázi přípravného řízení, o právo nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí, právo se k věci vyjádřit a právo podávat opravné prostředky. Takový postup, který stě žovatelce odpírá uplatňování jejích procesních práv v případě, kdy je v trestním řízení rozhodováno o jejích majetkových zájmech, je nutno nazírat jako rozporný s čl. 36 odst. 1 Listiny a s čl. 6 odst. 1, jakož i s čl. 13 Úmluvy, který zaručuje právo na účinné prostředky nápravy v případě, kdy se osoba domnívá, že došlo k porušení jejích práv zakotvených Úmluvou. Pokud bychom se drželi doslovného výkladu § 42 trestního řádu, pak by osobám, jejichž věc (majetek) byl zajištěn velmi omezili jejich práva v přípravném řízení a až do doby formálního návrhu na zabrání věci nebo dokonce rozhodnutí o zabrání věci. Tyto osoby by mohly jen podávat stížnost proti usnesení o zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti nebo zajištění náhradní hodnoty a proti usnesení, kterým se nevy hovuje jejich žádosti o zrušení či omezení zajištění. Osoba, jejíž majetek byl zajištěn a proti které se trestní řízení nevede, by se nemohla nechat zastoupit zmocněncem pro celé řízení, prostřednictvím něj by se nemohla zúčastnit výslechů ve vyšetřování. Do spisu by mohla nahlížet pouze v rozsahu § 65 odst. 1 věta poslední trestního řádu, tedy jako tzv. jiná osoba. Jiné osoby mohou nahlížet do spisu v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplat nění jejich práv. Uvedených nedostatků si je minimálně ministerstvo spravedlnosti vědomo. V ná vrhu nového trestního řádu 4 tak lze nalézt ustanovení, které mění dosavadní pojetí zúčastněné osoby. Podle navrhovaného ustanovení § 66 (c43) je za zúčastněnou osobu označen ten, jehož věc nebo část majetku byla zajištěna a může podléhat zabrání , má být podle návrhu zabrána nebo byla zabrána. Zúčastněná osoba má zejména právo a) nahlížet do trestního spisu, b) pramen důkazu nebo důkazní prostředek vyhledat, předložit, navrhnout jeho provedení nebo jej v souladu se zákonem provést, c) klást

4 Dostupné online na: https://msp.gov.cz/web/msp/rekodifikace-trestniho-prava-procesniho [cit. 15.03.2024].

33