ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

4.3 Zajištění náhradní hodnoty – praktické problémy 4.3.1 Spojitost mezi „hodnotou“ a zajištěnou náhradní hodnotou První problém, který má své široké praktické důsledky, spočívá v nepochopení samotné podstaty institutu zajištění náhradní hodnoty. Orgány činné v trestním řízení si často neuvědomují jeho základní účel a výchozí podmínku uplatnění, která spočívá v prokázání určité pravděpodobné spojitosti (souvislosti) mezi výnosem (či nástro jem) z trestné činnosti a hodnotou, která je zvažována jako tzv. náhradní hodnota, jíž by bylo vhodné zajistit. Výnosem se zde rozumí jakákoli ekonomická výhoda pochá zející z trestného činu, tj. jak výnos bezprostřední, tak výnos zprostředkovaný (srov. § 135b trestního zákoníku). Směrnice o zajišťování a konfiskaci výnosů a nástrojů z trestné činnosti v Evropské unii hovoří o výnosech přímých a nepřímých. Jedná se o kriminální výnosy v nejširším slova smyslu. Přitom již ze samotného pojmu „náhrad ní hodnota“ je požadavek souvislosti zřejmý. Pojem náhradní hodnota je navíc nutno vykládat stejně jako v trestním právu hmotném, tedy ve spojitosti s trestem propadnutí náhradní hodnoty (§ 71 trestního zákoníku) a ochranným opatřením zabrání náhrad ní hodnoty (§ 102 trestního zákoníku). Rezignace na zjišťování původu různých sekundárních (zprostředkovaných) výno sů často vede k tomu, že institut zajištění náhradní hodnoty není aplikován v situacích a případech, v nichž by bylo takové zajištění na místě. Takový postup nejenom oslabu je stát v boji proti nezákonnému využívá zdrojů pocházejících z kriminální činnosti, ale v některých případech umožňuje pachatelům zamést stopy po trestné činnosti. Rezignace na zjišťování původu různých sekundárních (zprostředkovaných) vý nosů však také často vede k tomu, že jsou v trestním řízení zajišťovány hodnoty, které evidentně s trestnou činností žádnou spojitost nemají, přičemž není ani prokázáno, že by osoba, která je zajištěním postižena, měla z určité trestné činnosti nějaké (byť zprostředkovaný) výnos. V takovém případě dochází na jedné straně k porušování zá kladního lidského práva vlastnit majetek a na druhé straně ke vzniku práva na náhradu škody způsobenou státem podle zákona č. 82/1998 Sb. 8 Pravděpodobnost uvedené spojitosti je třeba zjišťovat (prokazovat) průběžně. Pokud dojde k zajištění náhradní hodnoty např. před zahájením trestního stíhání a ná sledně je trestní stíhání zahájeno, neplatí, že by zajištění nutně muselo trvat dál. V prů běhu prověřování, vyšetřování a následně v řízení před soudem může dojít k tomu, že podezření ze spáchání trestného činu se posílilo, ale naopak spojitost mezi zajištěným majetkem a výnosy či nástroji se oslabila, nebo dokonce vyvrátila. V takovém přípa dě by orgány činné v trestním řízení neměly čekat až na konečné rozhodnutí soudu v hlavním líčení. Jsou známy i případy, kdy s rozhodnutím o zrušení zajištění bylo vyčkáváno až do rozhodnutí soudu odvolacího. 8 Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

58