ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

notě několika stovek tisíc. To zvláště za situace, v níž se jeví jako pravděpodobnější varianta, že nejde o přímé či nepřímé výnosy z trestné činnosti. 4.3.3 Zásada rychlosti Posledním a podle mého názoru nejviditelnějším problémem je v souvislosti s in stitutem zajištění náhradní hodnoty plynutí času a dodržování ústavního práva na pro jednání věci v přiměřené době. Trestní řád sice ne úplně jazykově správně, ale zakotvuje zásadu rychlosti, když uvádí, že trestní věci musí být projednávány urychleně (§ 2 odst. 4 věta druhá trestního řádu). To samozřejmě neznamená, že by orgány činné v trest ním řízení měly postupovat zbrkle, ale jde o požadavek rychlého a bezodkladného vyřizování trestních věcí. Problémem je, že k zajištění dochází často již před zahájením trestního stíhání a nejsou ojedinělé případy, v nichž zajištění trvá i několik měsíců nebo let ve stadiu prověřování, tj. před zahájením trestního stíhání. Dochází tím k absolutnímu popření zásady rychlosti a požadavku trestního řádu, aby se nejen ve vazebních věcech, ale i ve věcech zajištění majetku bylo postupováno rychleji než ve věcech jiných. Zásada rychlosti bývá porušována i z hlediska přezkumu, neboť běžně není respektována pě tidenní pořádková lhůta pro rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zajištění (§ 146a odst. 1, odst. 2 trestního řádu). K porušování bohužel nedochází v rámci dnů, ale o zpravidla o několik měsíců. Na vině přitom nejsou pouze státní zástupci, ale rovněž soudci. Kromě zpoždění s meritorním rozhodováním v rámci přezkumu zákonnosti a dů vodnosti zajištění je negativním jevem rovněž skutečnost, že v rámci trvání zajištění nedochází k průběžnému vyhodnocování důvodnosti existence zajištění náhradních hodnot. Orgány činné v trestním řízení neberou dostatečný ohled ani na potřebu čás tečného zrušení zajištění, například pro plnění základních potřeb nebo závazků rodiny osoby, jejíž majetek byl zajištěn. 4.4 Závěr Zajištění náhradní hodnoty je poměrně mladým právním institutem, s jehož uplatňováním jsou v praxi přirozeně problémy. I přes poměrně stručnou právní úpra vu, která nepomáhá orgánům aplikujícím právo při výkladu a následné aplikaci, ne lze chyby, k nimž v praxi dochází až příliš často, přehlížet. Ačkoli zajištění náhradní hodnoty představuje významný zásah do majetkových práv určité osoby a jejích osob blízkých a ovlivňuje osobní životy a osudy i dlouhá léta poté. Lze se v praxi setkat i s případy, v nichž není naplněna základní podmínka uplatnění tohoto nástroje, a sice prokázání určité pravděpodobné spojitosti (souvislosti) mezi výnosem (či nástrojem) trestné činnosti a náhradní zajišťovanou hodnotou. To všechno v situaci, v níž někdy ani nedošlo k zahájení trestního stíhání. Dochází tak zpochybnění principu presumpce neviny, který má svůj významný ústavněprávní rozměr.

60