ZAJIŠŤOVÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ 2024

Tyto doby jsou projevem požadavku přistupovat k vazbě jako k opatření ultima ratio. Neupravují trvání jiných zajišťujících opatření, jejichž uplatňování má umožnit dosa žení účelu trestního řízení. To však neznamená, že by je bylo možné automaticky uplatňovat po celou dobu trestního stíhání obviněného. Navzdory tomu, že surogáty vazby jsou spjaté s méně intenzivním zásahem do základních práv obviněného, než je tomu u vazby, nelze ak ceptovat, aby omezení trvalo excesivně dlouho, protože s postupem času potřeba jeho dalšího uplatňování klesá. 9 Přípustnost trvání zásahu do základních práv jednotlivce v důsledku uplatňování opatření nahrazujícího vazbu bude vždy záviset na konkrét ních skutkových okolnostech, které musí opodstatňovat závěr, že použití tohoto pro středku sleduje legitimní účel, je způsobilé jej dosáhnout a současně je nezbytné k jeho dosažení (tedy, že odpovídá požadavku proporcionality), přičemž naplnění těchto předpokladů je třeba posuzovat po celou dobu trvání předmětného omezení, protože důvody opodstatňující jeho uložení mohou postupem času a v důsledku změny okol ností ztrácet na své intenzitě 10 (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3861/13,bod 16). Otázkou však zůstává, zda výše nastíněná interpretace trvání omezení uložených jako opatření nahrazujících vazbu, založená na ústavních zárukách pro legitimitu zása hu do základních práv a svobod, je v praxi důsledně uplatňována? Požadavek zdrženli vosti při zásahu do práv osob, jichž se úkony trestního řízení dotýkají sice plyne ze zá sady vyjádřené v § 2 odst. 4 trestního řádu, v rámci úpravy použití surogátů vazby však již zdůrazněn není. De lege ferenda by bylo dle našeho názoru vhodné stanovit výslovný požadavek zdrženlivosti při uplatňování omezení spjatých s nahrazováním vazby, ob dobně jako je tomu např. v § 158b trestního řádu u používání operativně pátracích prostředků, kde v § 158b trestního řádu druhá věta je jako podmínka jejich využívání stanoveno, že „ práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné “. Zdůraznění požadavku zvažování další nutnosti trvání omezujících opatření nahrazujících vazbu v průběhu jejich trvání v rámci zákonných podmínek pro jejich uplatňování by vedlo k důslednějšímu zvažování, zda zájem na ochraně základních práv obviněného s ohle dem na konkrétní okolnosti a druh opatření nahrazujícího vazbu, již nepřevážil nad ve řejným zájmem na eliminaci vazebních důvodů. Veřejný zájem plynutím času oslabuje jak ve vztahu k vazebním důvodům, tak i potřebě trvání opatření, která mají vazbu nahrazovat, případně sekundárním omezením vedle nich ukládaným. I když zasahují do základních práv a svobod obviněného méně intenzivním způsobem než samotná vazba, nemohou být časově neomezená a je nutné zohledňovat i požadavek přísné pro porcionality ke sledovanému cíli. Nelze opomíjet, že některá z opatření nahrazujících vazbu se svou podstatou zásadně neliší od omezení, která jsou spjata i se samotnou vazbou. Např. u sekundárního omezení umožňujícího uložit obviněnému povinnosti 9 Srov. GALOVCOVÁ, Ingrid. Vazba v trestním řízení . Praha: Leges, 2020, s. 92 a nás., a též Rozsudek ESLP ve věci Földes a Földesné Hajlik v. Maďarsko, stížnost č. 41463/02. 10 Srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3861/13, bod 16.

96