ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

2.3 Pracovní podmínky zaměstnankyň a zaměstnanců K podstatným změnám zákoníku práce v souvislosti se směrnicí WLB dochází u úpravy pracovních podmínek. Zákaz zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas a zákaz nařídit zaměst nancům pečující o dítě mladší než jeden rok prací přesčas se přesouvá z ustanovení § 241 odst. 3 zákoníku práce do ustanovení § 240 odst. 3 zákoníku práce, což lze z hlediska systematiky a přehlednosti zákona hodnotit jako pozitivní, k věcné změně ale nedochází. Dále dochází také úpravě možností kratší pracovní doby nebo jiné vhodné úpravy pracovní doby. Požádá-li o to těhotná zaměstnankyně, zaměstnanec pečující o děti mladší 15 let nebo zaměstnanec, převážně sám pečuje o osobu závislou na pomoci jiné osoby (ve stupních II až IV), 17 zaměstnavatel je povinen takové žádosti vyhovět, nebrá ní-li tomu vážné provozní důvody (ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce). Pokud žádosti nevyhoví, je povinen to písemně odůvodnit. Výše uvedené osoby pak mají také právo požádat později písemně zaměstnavatele o obnovení původních pracovních podmínek (a zaměstnavatel opět může nevyhovět pouze tehdy, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody), což vyplývá z ustanovení § 241 odst. 3 zákoníku práce. Obdobně je formulována v novém § 241a zákoníku práce možnost požádat o vý kon práce na dálku dle § 317 zákoníku práce. Není zde však dána povinnost zaměstna vatele žádosti vyhovět, pouze povinnost negativní odpověď písemně odůvodnit. U za městnanců pečujících o děti se však vztahuje pouze na zaměstnance pečující o děti mladší 9 let. Proti návrhu je tedy postavení zaměstnanců ve vztahu k žádosti o práci na dálku slabší; návrh předpokládal původně řešení analogické žádosti o úpravu pra covní doby. V této souvislosti je nezbytné doplnit, že pokud by zaměstanvatel nerespektoval obecný požadavek přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn k potřebám zaměst nanců pečujících o děti (ustanovení § 241 odst. 1 zákoníku práce), mohl by se v kraj ním případě dopustit diskriminace z důvodu mateřství nebo otcovství, která má po dle § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona povahu diskriminace z důvodu pohlaví. Dodržování zásady rovného zacházení v této oblasti je třeba chápat jako významnou povinnost zaměstnavatelů právě ve vztahu k realizaci work-life balance. 18 2.4 Práce na dálku Ustanovení § 317 zákoníku práce upravující podmínky pro práci na dálku bylo novelou zákoníku práce významně změněno a rozšířeno; současně bylo v této souvis 17 Blíže k vymezení viz ustanovení § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 18 KRIŽAN, Viktor. Právo na rodinu a pracovnoprávne vzťahy. In: MORAVČÍKOVÁ, Michaela; KRI ŽAN, Viktor (eds.). Sloboda jednotlivca a svet práce . Praha: Leges, 2014, s. 95.

10