ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

Je však také možné snížit základní rodičovský příspěvek o polovinu a prodloužit dobu vyplácení v rámci „rodičovského příspěvku plus“. Rodičovský příspěvek plus je vyplácen po dvojnásobnou dobu. Tato varianta bývá využívána rodiči, kteří chtějí během rodičovské dovolené pracovat na částečný úvazek. Rodičovský příspěvek plus je navíc omezen pouze absolutním maximem dávky (polovinou základního rodičovského příspěvku s přihlédnutím k celému příjmu). Pokud je tedy aktuální příjem nižší než 50 % předchozího příjmu, celková výše ro dičovského příspěvku plus se nesnižuje. Rodiče tak dostávají stejnou celkovou částku rodičovského příspěvku (navíc k příjmu), ale po delší dobu. Pokud oba rodiče pracují 4 měsíce na částečný úvazek (24-32 hodin týdně), dostá vají navíc 4 měsíce rodičovského příspěvku (tzv. „partnerský bonus“). V současné době se uvažuje o prodloužení podpůrčí doby při čerpání dávky partner plus. 2.5 Povinnosti zaměstnavatelů ve vztahu k zabezpečení při čerpání rodičovské dovolené a kontrola V některých zemích EU jsou upraveny určité prvky odpovědnosti zaměstnavatele za sociální zabezpečení osoby, která čerpá rodičovskou dovolenou. Slovenská právní úprava např. předpokládá zajištění státních zaměstnanců s tím, že v případě čerpání rodičovské dovolené ze strany určitých skupin státních zaměstnanců, je k dávkám ze sociálního pojištění poskytován rovněž rodičovský příspěvek. Podle zákona č. 73/1998 Z. z. o štátnej službe príslušníkov Policajného zboru, Slovenskej informačnej služby, Zboru väzenskej a justičnej stráže Slovenskej republiky a Železničnej policie je služební úřad povinen poskytnout příslušníkovi na jeho žádost rodičovskou dovolenou v rozsahu 9 týdnů s nárokem na služební plat. Tato plně kom penzovaná rodičovská dovolená je poskytována nejdříve po uplynutí šesti týdnů ode dne porodu do tří let věku dítěte, pokud ovšem nikdo z oprávněných nepobírá mateř ské (obdoba české peněžité pomoci v mateřství), nebo rodičovský příspěvek z obecné ho systému sociálního zabezpečení. Stejný nárok plyne i ze zákona č. 315/2001 Z. z. o Hasičském a záchranném sboru, v platném znění. V Polsku jsou všechny dávky hrazené ze systému sociálního pojištění v nemoci a mateřství, ovšem s tím, že zaměstnavatel zaměstnávající více než 20 zaměstnanců, je povinen tyto dávky vyplácet (čl. 61 zákona o peněžitých dávkách ze sociálního po jištění v nemoci a mateřství). Zaměstnavatelé – plátci dávek vyplácejí dávky nikoliv ze svých prostředků, ale z nemocenského fondu, a prostřednictvím příspěvků se vy rovnávají se Sociální pojišťovnou. Tento systém, který byl kdysi v obdobné podobě používán i v ČR, může představovat možnost jisté přirozené kontroly reálného čerpání rodičovské dovolené a na ní navázané dávky sociálního pojištění. Ve Švédsku rovněž nehradí náklady na dávky na rodičovské dovolené zaměstna vatel, nicméně nemálo kolektivních smluv upravuje nárok na doplňkový rodičovský

35