ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

příspěvek. Podmínky se liší v závislosti na tom, do které oblasti kolektivní smlouvy se daná osoba řadí. Právo na „doplňkový rodičovský příspěvek“, obsahuje většina ko lektivních smluv, což znamená, že zaměstnavatel vyplácí po určitou dobu přibližně 10 % běžného platu. Podmínky nároku na „rodičovský plat“ závisí na délce trvání pra covního poměru. Náklady na tento příspěvek nejsou nijak kompenzovány ze státního rozpočtu a představují náklady zaměstnavatele. Švédsko je tedy jedinou ze zkouma ných zemí, kde se na nákladech na zabezpečení osob čerpajících rodičovskou dovole nou podílí zaměstnavatel. Z žádných dostupných poznatků neplyne, že by se v některé z evropských zemí nějak dramaticky zvýšila administrativní zátěž zaměstnavatelů. Pokud k tomu vůbec došlo, nejsou administrativní náklady zaměstnavatele nijak kompenzovány. Německá zpráva obsahuje dokonce vyčíslení růstu nákladů pro zaměstnavatele, především ty menší, žádná kompenzace těchto nákladů se nicméně nepředpokládá. O růstu admini strativních nákladů lze hovořit také např. v Belgii, kde byly zavedeny nové povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s nárokem na čerpání rodičovské dovolené. Obdobné po vinnosti jsou ale v české právní úpravě již obsaženy. Ve všech zkoumaných státech provádějí kontrolní činnost inspektoráty práce, nebo úřady práce, event. v součinnosti. Tyto orgány kontrolují především dodržování povin ností zaměstnavatelů v souvislosti s flexibilními pracovními podmínkami poskytova nými za účelem sladění soukromého a pracovního života. Dávky poskytují zpravidla orgány sociálního pojištění, nebo orgán, který vyplácí nepojistné rodinné dávky. Tyto orgány uplatňují standardní mechanismy proti zneuží vání dávek, v žádné ze zkoumaných zemí nedošlo ke zintenzivnění kontrolní činnosti v souvislosti s potřebou ověřit, že péči skutečně poskytuje rodič, který volno a dávku čerpá, a to ani v případě nepřenosných dvou měsíců rodičovské dovolené, na kterou má být navázána sociální dávka. V této souvislosti lze tedy dospět k závěru, že i český zákonodárce by měl volit pod půrné mechanismy vedoucí k podpoře vyrovnanější dělby pečovatelských povinností. Zřejmě nesplnitelný požadavek na dokonalou kontrolu reálného čerpání rodičovského příspěvku by neměl brzdit práce na reformě této dávky a s ní souvisejících nástrojů sociální ochrany. 3. Možné závěry a návrhy de lege ferenda pro českého zákonodárce Ze zkoumaných národních zpráv lze zdůraznit některé závěry, jež mohou být jistou inspirací při úvahách nad úpravou české právní úpravy rodičovského příspěvku. Je zřejmé, že velmi cenná a inspirativní je zkušenost švédská. Ve Švédsku došlo v posledních 40 letech existence právní úpravy, jež podporuje rovnoměrné sdílení pe čovatelských rolí, k výraznému posunu. V roce 1974 pobíraly matky 99,5 % všech dnů

36