ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

Ve Slovinsku byla v minulosti rodičovská dovolená právem matky, které bylo pře nosné na otce. Tato úprava se změnila a stala se rodinným nárokem, což znamená, že se rodiče museli písemně dohodnout na způsobu jejího čerpání (od roku 2002 do roku 2014). Nyní je rodičovská dovolená individuálním právem každého rodiče (od roku 2014). Rodičovskou dovolenou nemohou čerpat oba rodiče současně, s vý jimkou prodloužené rodičovské dovolené (v případě dvojčat nebo více živě narozených dětí, více dětí, zvláštních potřeb, ale ne v případě předčasného porodu) a nepřenosné části (60 dní). Oba rodiče ji mohou čerpat i současně, pokud ji oba čerpají formou částečné nepřítomnosti v práci (oba pracují na částečný úvazek a na částečný úvazek pečují o dítě). Jednou z největších výhod slovinské úpravy otcovské a rodičovské do volené je, že je vyplácena ve štědré výši po celou dobu (100 % předchozího příjmu). Švédsko bylo v roce 1974 první zemí, která zavedla placenou rodičovskou dovo lenou pro oba rodiče. Od té doby se legislativa neustále reformuje s cílem dosáhnout rovnějšího dělení péče o dítě mezi otce a matku. Struktura legislativy rodičovského pojištění s dávkami závislými na výdělku a dlouhou dobou dovolené je mnoha vý zkumníky považována za hlavní vysvětlení toho, proč se ve Švédsku podařilo skloubit relativně vysokou úroveň porodnosti s vysokou mírou účasti žen na trhu práce a níz kou dětskou chudobou. Národní zprávy ze zkoumaných zemí představují velmi cenný zdroj inspirace pro úvahy nad možnými změnami české právní úpravy rodičovského příspěvku. Zároveň je zřejmé, že žádnou z právních úprav nelze převzít jako takovou. Na základě poznatků shromážděných z národních zpráv i na základě stručné ana lýzy české právní úpravy rodičovského příspěvku poskytnuté v úvodu tohoto textu, lze vyslovit některé návrhy na změny české právní úpravy rodičovského příspěvku tak, aby tato lépe odpovídala požadavku na sladění pracovního a soukromého života a na spra vedlivější rozdělení pečovatelských rolí mezi muže a ženy. Již na tomto místě však podotýkáme, že nelze očekávat radikální proměnu rozho dování českých rodin s malými dětmi, pokud se změnou v koncepci rodičovského pří spěvku nepůjdou ruku v ruce další změny, především v oblasti rovného odměňování, flexibility trhu práce práce a dostupnosti péče o děti mladší 2 let. Mezi návrhy de lege ferenda týkajícími se právní úpravy rodičovského příspěvku lze uvést následující: • Bylo by vhodné uvažovat o zkrácení podpůrčí doby rodičovského příspěvku, např. do 2 let věku dítěte. S tím by samozřejmě muselo souviset i zakotvení práva na předškolní vzdělávání již od dvou let věku dítěte. Při zachování výše dávky rodičovského příspěvku (nebo dokonce jejího zvýšení za určitých pod mínek – viz níže) by to znamenalo kratší pauzu v pracovní kariéře a zároveň lepší zajištění v době péče o malé děti.

38