ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

navíc úřednické výstupy, zejména kvůli snaze „vylepšit“ evropský rámec ve spojení s časovým presem (který si ovšem úředníci přivodili často sami), pochybné úrovně. Tu se pak úředníci snaží dohnat rozsáhlými pojednáními v důvodových zprávách, vý kladových stanoviscích či při vystoupeních na svých „roadshow“ k nové legislativě; to může být vnímáno dvojím způsobem, jednak jako vítaná podpora a vstřícný krok, jednak jako pomýlení se v systému dělby moci a neuvědomění si své úlohy. S právě uvedeným do značné míry souvisí druhý pomyslný „hnací motor“ legis lativní smršti. Tvorba legislativy se, zdá se, pro politické představitele stala cílem sama o sobě. Poukazováním na počty návrhů a na legislativní aktivitu obecně vládní i opoziční poli tici, zejména pokud se nemohou odkazovat na počty kilometrů dálnic či na jinou mě řitelnou aktivitu, vůči veřejnosti prokazují, že „makají, co jim síly stačí“. Legitimizují tak existenci své pozice a působení. Z jejich hlediska je přitom spíše nerozhodné, jakou kvalitu legislativa má. 2 Nahlédnuto z určitého odstupu je stav poněkud znepokojující. Vkrádá se totiž úvaha o demokratickém deficitu nejméně části zákonodárství. Ta vyrůstá z nikoli ojedinělého schématu, kdy volený představitel má zájem primárně de klarovat aktivitu bez ohledu na kritéria jako jsou potřebnost, efektivnost či funkčnost, a tak z jeho pověření a nezanedbatelnou měrou i mimo něj vzniká (často bez podkla dových analýz potřebnosti a dopadů) legislativa odrážející vůli a cíle úřednictva a ni koli zvoleného zástupce lidu. I přenechání iniciativy sice je projevem vůle, avšak je-li pravidlem, jde principiálně o akt popírající výchozí schéma liberálně demokratického právního státu; takový stát se stává spíše byrokracií než demokracií. Připusťme, že za určitých okolností může být i větší legislativní aktivita odůvodně na. Důvod legitimizující vyšší produkci právních předpisů však z povahy věci nemůže být pardonem ve vztahu k dalším předpokladům dobrého práva. Jinak řečeno, i legislativní smršť je možné a nutné „páchat“ kultivovaně, s respek tem k principům právního státu, zejména k právní jistotě. Větší problém, než je počet právních předpisů, totiž často bývá jejich nízká kvalita, krátká legisvakance a následné časté změny vyvolané potřebou oprav a úprav kvůli nefunkčnosti způsobené ukvape nou a odbytou prací.

2 Nejvýmluvněji o hypertrofii právního řádu vypovídá právních řád sám: Dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospo dářských zvířat, se „ prasetem rozumí zvíře druhu prase... “. Dle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, v betonárkách „ násypný koš nesmí být používán pro dopravu fyzických osob “ či „ při ručním vhazování složek směsi do míchačky lopatou je zakázáno zasahovat do rotujícího bubnu.“

67