ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

Návrh nepředepisuje formální a ani obsahové náležitosti potvrzení. Výslovně taktéž nepředvídá, že by e mělo jednat o potvrzení vydaná k žádosti poddoda vatele zdravotní pojišťovnou či správou sociálního zabezpečení. Zdá se však minimálně vhodné, aby se jednalo o písemné potvrzení o bezdluž nosti vystavené na žádost všemi zdravotními pojišťovnami zaměstnanců do tyčného poddodavatele a potvrzení o bezdlužnosti vystavené Českou správou sociálního zabezpečení; – mu nebyla v období 12 měsíců předcházejících zahájení realizace smluvní ho plnění (viz shora) pravomocně uložena pokuta (za přestupek nebo správní delikt) vyšší než 100 000 Kč za porušení povinností vyplývajících z pracovně právních předpisů. Ohledně formy, obsahu a původu potvrzení platí uvedené shora s tím roz dílem, že možnost získat potvrzení od orgánu veřejné moci pro tyto účely je de facto nemožné. Výkon státního dohledu nad dodržováním pracovněprávních povinností (v ši rokém smyslu slova) primárně, nikoli však výlučně, náleží inspekci práce. A je likož není možné si vyžádat výpis z evidence přestupků (ust. § 16i an. zákona č. 269/1994 Sb.), lze si jen velice těžko představit, že by potvrzení k žádosti vydávali všechny dotčené státní úřady. Předmětnou podmínku tak bude třeba splnit toliko čestným prohlášením, což lze z hlediska smyslu a účelu úpravy (ochrany zaměstnance) považovat za minimálně problematické. Kriticky lze v této souvislosti hodnotit i další aspekty předmětné podmínky. Jednak skutečnost, že není operováno s maximální výší pokuty, kterou je mož né za přestupek uložit, jež souvisí s jeho typovou závažností, nýbrž s konkrétní výší sankce, která byla uložena. Ta se odvíjí od řady faktorů, z nichž jedním jsou mj. majetkové poměry pachatele. V tomto kontextu je tudíž uložení po kuty 100.000 Kč a vyšší jen málo vypovídající. Dalším negativním momentem je fakt, že úprava nijak nereflektuje možnost uložení pokuty v předepsané výši v době po zahájení realizace smluvního zá vazku. Při splnění uvedených podmínek nebude dodavatel ručit ani za mzdové nároky zaměstnanců poddodavatelů na nižších stupních smluvního řetězce. Tato poslední věta odst. 8 je částečně matoucí, vyjdeme-li z předpokladu, že ručitelský závazek dodavatele je odvozen a svázán s ručitelským závazkem poddodavatele. Jinak řečeno a vyjádřeno prostřednictvím popisu subdodavatelského řetězce v bodě 4., jsou-li splněny přede psané podmínky vylučující ručení poddodavatele B, nevzniká ani ručitelský závazek zhotovitele. Z dikce ust. § 324a odst. 1 a 2 ZPr přitom neplyne, že by poddodavatel měl být v postavení ručitele vůči jiným zaměstnancům, než jsou zaměstnanci bezpro středního poddodavatele; jedinou výjimkou je zhotovitel.

76