ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2023

Spolu s účinností komentované právní úpravy má být doplněna informační povin nost v ust. § 279 odst. 1 ZPr o písm. j). Do ust. § 330 ZPr, které označuje prekluzivní lhůty v rámci zákoníku práce, má být doplněn odkaz na ust. § 324a odst. 3 ZPr (viz shora). S ohledem na skutečnost, že jde (částečně) o transpoziční ustanovení, mělo by být doplněno i ust. § 363 ZPr. Dílčím způsobem má být rovněž doplněn zákon č. 118/2000 Sb. (viz ust. § 6 odst. 2 a ust. § 10 odst. 1 a 2 jmenovaného zákona). Do zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, mají být doplněny mj. skutkové podstaty (ust.§ 12, § 13, 25 a § 26 jmenovaného zákona), které reagují na doplnění informační povinnosti v ust. § 279 ZPr a na ručitelské povinnosti v komentovaném ust. § 324a ZPr. 10. Závěrečné poznámky Ústřednímu motivu evropské legislativy lze rozumět a lze jej hodnotit jako v zása dě racionální, neboť směřuje k posílení postavení zaměstnanců ve zvlášť zranitelném postavení. To samé ze shora uvedených důvodů však pro navržené ust. § 324a ZPr neplatí. Nedostatek racionality a předpokládaná neefektivnost však není největší problém, který ust. § 324a přináší. Konstrukce institutu 8 se totiž dotýká jedné ze základních koncepčních otázek práv ní úpravy pracovněprávních vztahů. Konkrétně jde o výchozí odpovědnostní schéma v širokém smyslu slova. Po právní úpravě odpovědnosti za újmu způsobenou neoprávněným zpracováním osobních údajů, jak je obsažena v čl. 82 GDPR, ručení za pracovněprávní odměnu představuje další střípek, který může přispět k postupné erozi historického výchozí ho odpovědnostního schématu typického pro tuzemskou právní úpravu základních pracovněprávních vztahů. Tím je výlučně individualizovaný vztah zaměstnance a za městnavatele. 9 Hlasy volající po změně tohoto uspořádání se začaly ze strany některých zástupců občanskoprávní teorie objevovat ve větší míře po přijetí stávajícího občanského záko

8 Ať již v úzkém smyslu slova, jak vyplývá z evropské legislativy, nebo v širokém smyslu slova, jak plyne z navrženého ust. § 324a ZPr. 9 Za újmu způsobenou zaměstnanci při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, příp. pro plnění pracovních úkolů odpovídá zaměstnavatel a nikoli třetí osoba, byť by byla původcem takové újmy, a z druhé strany za újmu způsobenou zaměstnancem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi odpovídá třetí osobě zaměstnavatel a nikoli zaměstnanec.

78