ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

SOCIÁLNÍ DIALOG PRIZMATEM PLURALITY ODBOROVÝCH ORGANIZACÍ PŮSOBÍCÍCH U ZAMĚSTNAVATELE

Dominik Horký 1

1. Úvod Zákoník práce 2 v poslední době prochází významnými rekodifikacemi. Jednou z nich je i tzv. transpoziční novela 3 přinášející do zákoníku práce změny v oblasti ko lektivního vyjednávání za účasti vícera odborových organizací, tzv. plurality odborů. Novela, jak již název napovídá, implementovala do českého právního řádu unijní směr nici 4 , jejímž cílem je mimo jiné dosažení vyšší míry pokrytí kolektivními smlouvami a usnadnění výkonu práva na kolektivní vyjednávání. Za tím účelem směrnice vybízí členské státy k podpoře budování a posilování kapacity sociálních partnerů zapojit se do kolektivního vyjednávání nebo podpoře konstruktivních, smysluplných a informo vaných jednání mezi sociálními partnery. 5 Příspěvek se bude zabývat změnou právní úpravy provedenou v závislosti na vydá ní uvedené směrnice, a to ve vztahu k pluralitě odborových organizací působících u za městnavatele dle § 24 zákoníku práce. Zákonodárce po více jak 16 letech znovuzavedl do právní úpravy tzv. princip reprezentativnosti neboli majority, který zaměstnavate le za splnění zákonných podmínek opravňuje uzavřít kolektivní smlouvu s největší 6 odborovou organizací, popřípadě s největšími odborovými organizacemi, které u něj působí. Podle našeho názoru však současná právní úprava v tomto ohledu trpí řadou nedokonalostí. Jedním z těchto problematických aspektů je i vůbec samotné určení oné největší odborové organizace. Zákoník práce totiž pouze vymezuje, že zaměstna vatel je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací, která sdružuje nejvíce členů-zaměstnanců, aniž by však stanovil bližší pravidla, podle kterých se má celkový počet členů určit a prokázat. Ačkoliv se může zdát, že jde o poměrně jednodu chou záležitost, následující text možná čtenáře přesvědčí, že tomu tak vždy být nemusí. Příspěvek si tedy klade za cíl identifikovat nejasnosti a otázky, které se v této souvislosti 1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. 2 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). 3 Zákon č. 230/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 4 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených mi nimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“, nebo „směrnice o přiměřených minimálních mzdách“). 5 Čl. 4 směrnice. 6 Dikce zákona hovoří o odborové organizaci, „která má největší počet členů, kteří jsou v pracovním po měru u zaměstnavatele“ (§ 24 odst. 3 věta druhá zákoníku práce), pro zjednodušení však nadále budeme pracovat také s pojetím „největší odborová(é) organizace“.

14