ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

nízké odborové organizovanosti zaměstnanců u konkrétního zaměstnavatele tak hrozí, že i velmi malé odborové organizace budou oprávněny uzavírat kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance. 29 Vhodnějším řešením by tak bylo v tomto případě stanovit pravidlo, podle kte rého by se za reprezentativní považovala pouze ta odborová organizace nebo jejich seskupení, která(é) sdružuje alespoň nadpoloviční většinu všech odborově sdružených zaměstnanců. 30 Ostatně snaha zavést něco podobného do českého právního řádu už tu v minulosti byla, nicméně nenašla dostatečnou politickou podporu. 31 Podíváme-li se do okolních států, zjistíme, že princip reprezentativnosti odborů se uplatňuje poměrně běžně. S ohledem na závěry Výboru pro svobodu sdružování je však třeba, aby rozhodnutí o určení reprezentativní odborové organizace bylo určeno na základě objektivních a předem stanovených kritérií a aby v případě, že právní řád některého státu uplatňuje princip majority, umožňoval dostatečným způsobem půso bení a činnost i minoritních odborových organizací. 32 Tak například v sousedním Polsku se za reprezentativní odborovou organizaci, která má právo účastnit se kolektivního vyjednávání, považuje taková, která je buď organizační jednotkou nebo členskou organizací nadpodnikové odborové organizace (odborového svazu) uznané za reprezentativní ve smyslu příslušného zákona a zároveň sdružuje nejméně 8 % zaměstnanců daného zaměstnavatele, nebo odborová organizace, která sice není organizační jednotkou nebo členskou organizací nadpodnikové odborové organizace, ale která sdružuje nejméně 15 % zaměstnanců daného zaměstnavatele. 33 Ačkoliv je však reprezentativnost ve většině případů postavena na členském princi pu, tedy určitém počtu či procentu odborově organizovaných zaměstnanců, neodpo vídá takové pojetí vždy rovněž prestiži a vyjednávacímu potenciálu, který tímto způso bem určená odborová organizace ve skutečnosti v kolektivním vyjednávání má. 34 Může 29 HEJDUKOVÁ, J. K problematice kolektivního pracovního práva z pohledu zaměstnavatelů. In: HRABCOVÁ, D. (ed.). Pracovní právo 2007. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference na téma Kolektivní pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2007, s. 84. 30 SVITÁKOVÁ, V., BĚLINA, M. Splňuje nový zákoník práce legitimní očekávání? Právní rozhledy . 2007, roč. 15, č. 2, s. 43–50. 31 Návrh skupiny poslanců na vydání zákona, kterým se kterým se mění zákon č. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 26. 11. 2024]. https://www.psp.cz/ sqw/text/orig2.sqw?idd=13725&pdf=1 32 Committee on Freedom of Association. 2006 Digest, para. 358; and 362nd Report, Case No. 2843, para. 1490. [online]. International Labour Organization [cit. 26. 11. 2024]. https://normlex.ilo. org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:70002:0::NO:70002:P70002_HIER_ELEMENT_ ID,P70002_HIER_LEVEL:3944651,2 33 Srov. Art. 24125 § 3 Kodeks Pracy. Art. 253 ust. 1 lub 2 Ustawy o związkach zawodowych. 34 HRABCOVÁ, D. Několik poznámek k principům a procesu kolektivního vyjednávání. In: HRABCO VÁ, D. (ed.). Pracovní právo 2007. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference na téma Kolektivní pracovní právo. Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2007, s. 128.

19