ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

totiž existovat odborová organizace, která sice u konkrétního zaměstnavatele sdružuje menší počet zaměstnanců, nicméně napříč odvětvím, ve kterém působí, sdružuje již značný počet zaměstnanců a působí u několika zaměstnavatelů. Taková odborová or ganizace tedy může mít celkově větší vliv a schopnost vyjednat kolektivní smlouvu. Na druhou stranu lze namítnout, že takové pojetí by zaměstnance odrazovalo od za kládání nových odborových organizací a spíše by se sdružovali v již zaběhlých a fungu jících odborech. Navíc odborová organizace, která působí u několika zaměstnavatelů, nemusí mít tak dobrý přehled o poměrech konkrétního zaměstnavatele a požadavcích zaměstnanců, kteří u něj pracují. Přikláníme se proto k názoru, že úplně nejvhodnějším řešením by v tomto přípa dě bylo, aby rovnou sami zaměstnanci určili formou hlasování odborovou organizaci oprávněnou uzavřít za ně kolektivní smlouvu. 35 Rovněž dle Výboru pro svobodu sdru žování by se mělo hlasování zaměstnanců provádět vždy, pokud existují jakékoliv po chybnosti o tom, kterou odborovou organizací si přejí být zastupováni. 36 I v tomto pří padě by však bylo třeba vhodně stanovit volební kvorum, aby hlasování zaměstnanců bylo dostatečně vypovídající o reprezentativnosti zvolené odborové organizace. Taková úprava by navíc do značné míry pomohla předejít situacím, kdy se početně nejsilněj ší odborová(é) organizace účelově brání společnému jednání a vzájemnému postupu s ostatními odborovými organizacemi, které u zaměstnavatele působí, a to se záměrem „neshodnout se s nimi“, aby nastoupila zákonem předvídaná varianta, že zaměstnavatel může v takovém případě uzavřít kolektivní smlouvu právě s početně nejsilnější odboro vou organizací nebo organizacemi. 37 Na druhou stranu je však třeba přisvědčit argumen tu, že dosažení účasti většiny zaměstnanců v jakémkoliv hlasování, zvláště pak u velkých zaměstnavatelů, se jeví jako poměrně obtížné či dokonce nereálné. 38 Stálo by však za to tímto způsobem nastavit alespoň určité výchozí pravidlo pro určení odborové orga nizace příslušné k jednání o uzavření kolektivní smlouvy, jelikož nejlépe prokazuje legitimitu a reprezentativnost takové odborové organizace. Až teprve v případě, že by hlasování zaměstnanců selhalo, uplatnila by se další pravidla pro určení reprezenta 35 HŮRKA, P., RANDLOVÁ, N. Výhody a nevýhody novely zákoníku práce pro zaměstnavatele a za městnance, 1. část [online]. Právní prostor . 8. 8. 2016. [cit. 26. 11. 2024]. https://www.pravniprostor.cz/ clanky/pracovni-pravo/vyhody-a-nevyhody-novely-zakoniku-prace-pro-zamestnavatele-a-zamestnance 36 Committee on Freedom of Association. 2006 Digest, para. 961. [online]. International Labour Orga nization [cit. 26. 11. 2024]. https://normlex.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:70002:0::- NO:70002:P70002_HIER_ELEMENT_ID,P70002_HIER_LEVEL:3948316,2 37 GALVAS, M. K některým základním obecným otázkám kolektivního pracovního práva v novém záko níku práce. In: HRABCOVÁ, D. (ed.). Pracovní právo 2007. Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference na téma Kolektivní pracovní právo . Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2007, s. 31. A srov. i Hejduková. K problematice kolektivního pracovního práva z pohledu zaměstnavatelů , s. 85. 38 Srov. Stanovisko Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. [online]. Koncepční novela zákoníku práce a postoj sociálních partnerů. Odborná metodická pomůcka ., s. 26. [cit. 26. 11. 2024] https://ipodpora.odbory.info/soubory/dms/ukony/16971/6/KNZP%20-%20SP.pdf

20