ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

vyjednávání dohodnout a pro takovou situaci předkládá určité řešení, je chvályhodné. Navíc řešení sporu v podobě rozhodce se zdá být poměrně přiléhavé, jelikož se zakládá na výsledku šetření nezávislého subjektu, který v ideálním případě potvrdí objektivní stav na základě ověření jím zjištěných skutečností. 62 Takový způsob určení reprezenta tivní odborové organizace nadto podporují i závěry Výboru pro svobodu sdružování. 63 Bylo by tedy zajímavé o něčem podobném přemýšlet i v kontextu české právní úpravy. 5. Závěr Příspěvek se zabýval pluralitou odborových organizací v oblasti kolektivního vy jednávání. Zaměřil se zejména na problematiku určení reprezentativní odborové orga nizace oprávněné uzavřít se zaměstnavatelem kolektivní smlouvu. Za cíl si kladl v této souvislosti identifikovat nejasnosti a otázky, které se mohou objevit, poukázat na ně a předestřít možnosti jejich řešení. Za tím účelem představil vývoj právní úpravy plu rality odborů v kolektivním vyjednávání, provedl kritickou analýzu pojetí reprezenta tivnosti odborové organizace a rovněž věnoval značnou pozornost problémům, které se pojí s určováním a prokazováním velikosti odborových organizací. Na mnoha místech příspěvek ukázal, že právní úprava plurality odborových or ganizací v oblasti kolektivního vyjednávání je nedomyšlená nebo neúplná. Příspěvek detailně rozvinul některé úvahy, které současnou právní úpravu rozebírají. Některé úvahy však pouze předestřel, a to za účelem dalšího zkoumání a zamyšlením se nad danou problematikou. Záměrem zákonodárce bylo v souladu se směrnicí o přiměřených minimálních mzdách podpořit kolektivní vyjednávání, a to mimo jiné i za pomoci stanovení funkč ního mechanismu pro vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy za účasti vícera od borových organizací. Ačkoliv je možné daný záměr zákonodárce obecně chválit, lze mít důvodné pochybnosti o tom, jestli se nemine účinkem. Jelikož kolektivní vyjednávání patří mezi stěžejní oblasti pracovního práva, lze tak do budoucna jedině doporučit, aby se na toto téma vedly odborné diskuze, které po mohou předejít všem interpretačním a aplikačním problémům, které se s danou práv ní úpravou mohou pojit.

62 ŠVEC, M. Zákonník práce. Zákon o kolektívnom vyjednávaní. Komentár. Zväzok II. , s. 504. 63 Srov. Committee on Freedom of Association. 2006 Digest, para. 967; 348th Report, Case No. 2512, para. 904; and 350th Report, Case No. 2592, para. 1581. [online]. International Labour Organization [cit. 29. 11. 2024]. https://normlex.ilo.org/dyn/normlex/en/f?p=NORMLEXPUB:70002:0::NO::P70002_ HIER_ELEMENT_ID,P70002_HIER_LEVEL:3948316,2

28