ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

Počínaje 1. lednem 1966 byla v obecné pracovněprávní úpravě výpovědní doba upravena v ust. § 45 zákona č. 65/1965 Sb. V období od účinnosti prvého zákoníku práce až do konce roku 1988 byla délka výpovědní doby rozdílná v závislosti na věku zaměstnance. U zaměstnanců do 30 let činila jeden měsíců, u zaměstnanců mezi 30 a 40 lety dva měsíce a u zaměstnanců od 40 let tři měsíce; rozhodující byl věk, jehož zaměstnanec dosáhl do konce kalendář ního roku, ve kterém počala výpovědní doba plynout. Stran běhu výpovědní doby platilo, že počíná plynout prvým dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. K 1. lednu 1989 došlo ke sjednocení délky výpovědní doby na dva měsíce pro všechny zaměstnance. Pravidlo o běhu výpovědní doby však novelizací dotčeno nebylo. Dle ust. § 45 odst. 2 zákona č. 65/1965 Sb. tedy i nadále výpovědní doba počínala plynout prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a skončila (nedošlo-li k uplatnění ochranných dob či podobně) spolu s koncem následujícího kalendářního měsíce. S účinností od 1. února 1991 došlo ještě k jedné dílčí změně právní úpravy, když pro výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů byla až do nabytí účinnosti stávajícího zákoníku práce, tj. do 1. ledna 2007, výpovědní doba prodloužena na tři měsíce. Pravidla o běhu výpovědní doby zůstala opětovně nedotčena. Z uvedeného se podává, že v oblasti právní úpravy pracovněprávních vztahů se pravidlo, dle nějž výpovědní doba počíná plynout prvého dne kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi z pracovního poměru, uplatňuje kontinuálně (nej méně) již od 1. dubna 1950. V roce 2025, kdy by měla „flexibilizační“ novela zákoní ku práce nabýt účinnosti, tomu tak bude 75 let. 2. Návrh změny právní úpravy a jeho důvody V bodě 8 tzv. „flexibilnízační“ novely zákoníku práce se navrhuje změna pravidel o běhu a délce výpovědní doby, když se navrhuje nahradit stávající ust. § 51 ZPr ná sledujícím zněním: § 51 (1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, a končí dnem, který se s tímto dnem číslem shoduje; není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec výpovědní doby na poslední den měsíce.

54