ZÁKONÍK PRÁCE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2024

(2) Výpovědní doba činí nejméně 2 měsíce, s výjimkou výpovědi dané a) zaměstnanci z důvodu uvedeného v § 52 písm. f) až h), kde činí výpovědní doba nejméně 1 měsíc, b) zaměstnavateli podle § 51a. (3) Písemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze prodloužit výpo vědní dobu nebo změnit její běh. Výpovědní doba a její běh musí být sjednány stejně pro zaměstnavatele i zaměstnance; to neplatí pro případ výpovědi podle § 52 písm. f) až h). Změna ust. § 51, tj. změna délky výpovědní doby a změna počítání času u výpo vědní doby, je v důvodové zprávě, stručně shrnuto, zdůvodňována takto: a) navržené změny právní úpravy rozvazování pracovního poměru lze z hlediska možných dopadů na podnikatelské prostředí ČR hodnotit pozitivně; b) jelikož výpovědní doba poběží již ode dne dání výpovědi, neměly by již v praxi vznikat nedůvodné rozdíly v délce časového úseku od dání výpovědi do skončení pracovního poměru v závislosti na tom, zda byla výpověď dána (doručena) na za čátku, či konci kalendářního měsíce. Z pohledu zaměstnavatelů pravděpodobně půjde o vítanou změnu, kdy mj. odpadnou obavy, že z důvodu komplikací při do ručování výpovědi (např. kvůli snaze zaměstnance vyhnout se doručení písemnosti, či jej alespoň zdržet) nestihnou písemnost doručit do posledního dne kalendářního měsíce a okamžik skončení pracovního poměru se tak odloží o další měsíc; c) lze pozitivně vnímat i to, že u výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci z dů vodu podle § 52 písm. f), g) a h) zákoníku práce bude výpovědní doba činit 1 měsíc. V těchto případech nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával po dobu dalších 2 měsíců, neboť mnohdy je spolupráce stran samotným dáním výpovědi, či důvody, které k rozvázání pracovního poměru vedly, narušena či ochromena tak zásadním způsobem, že další prodlužování existence pracovního poměru postrádá smyslu a zby tečně vede k nárůstu nákladů na straně zaměstnavatelů ; d) současná úprava je problematická i z hlediska rovnosti zaměstnanců , neboť rozdíl v délce doby od doručení výpovědi do samotného skončení pracovního pomě ru může být poměrně značný i v situacích, kdy jsou okolnosti výpovědi identické, pouze došlo k doručení v jiné fázi měsíce. e) Dále se v případě výpovědi dané zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu podle § 52 písm. f), g) a h) navrhuje zkrátit výpovědní dobu na 1 měsíc. Důvody podle § 52 písm. g) a h) se týkají případů, kdy zaměstnanec hrubě či opakovaně porušil své pracovní povinnosti, což jsou situace, u kterých nelze spravedlivě požadovat po zaměstnavateli, aby s takto problematickým zaměstnancem setrvával v pracovněprávním vztahu další dva měsíce. V praxi půjde čas to o případy, kdy bude důvěra narušena natolik, že již nebude možné zaměst-

55