Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2025

noznačně upravená a závisí na výkladu jak samotné Směrnice DSM, tak jednotlivých národních implementací. Směrnice DSM používá pojem „zákonný přístup“ (lawful access) 25 jako podmínku pro použití TDM výjimky, přičemž tento pojem nevymezuje – pouze v recitálu č. 14 uvádí, že zákonný přístup by měl zahrnovat také přístup k obsahu, který je volně do stupný online. Český autorský zákon tuto otázku vůbec neupravuje. Na požadavek „zákonného přístupu“ pak lze nahlížet dvěma způsoby. První výklad je založen na tom, že pokud je obsah volně přístupný bez technických omezení (např. nejde o placený obsah s omezeným přístupem za tzv. paywall), uživatel splňuje požadavek zákonného přístupu – i když byl obsah zveřejněn na internetu ne zákonně (bez souhlasu nositele práv, tj. nezákonný obsah). Tento výklad je podpořen i tím, že v praxi často není možné (ani pro automa tizované systémy, ani pro člověka) poznat, zda daný obsah byl na internet umístěn oprávněně či nikoliv. Vyloučení veškerého „nelegálního“ obsahu by značně omezilo účel a efektivitu TDM výjimky. Existuje i určitá analogie s omezenou odpovědností poskytovatele služeb hostingu podle Nařízení DSA (a dříve Směrnice o elektronickém obchodu 26 ), kdy poskytovatel služeb hostingu obecně nenese odpovědnost za nezákonný obsah poskytnutý třetí stra nou, dokud se o nezákonné povaze takového obsahu nedoví 27 . V neposlední řadě je z jazykového hlediska rozdíl mezi pojmem „nezákonný obsah“ (illegal content) a nedostatek „zákonného přístupu“ (lawful access), přičemž pokud by zákonodárce měl v úmyslu vyloučit z TDM výjimky obsah zpřístupněný neoprávněně, pravděpodobně by použil již zavedený pojem „nezákonný obsah“. Opačný výklad připomíná, že „zákonný přístup“ znamená nejen technicky volný přístup, ale především, že obsah je přístupný se souhlasem nositele práv nebo na zá kladě zákonné výjimky. Neboť smyslem TDM výjimky není vytvořit z přístupu k ne zákonnému obsahu „legální“ užití v rámci TDM. Výjimka podle tohoto názoru byla přijata s předpokladem existence legálně zpřístupněného obsahu. Ten je podpořen argumentem, že pouze na oprávněně (legálně) zpřístupněný ob sah mohou nositelé práv efektivně uplatnit výhradu z TDM výjimky (opt-out). U ne zákonnému obsahu (nelegálně zveřejněných děl) tato možnost v praxi mizí, protož nositel nemá takový obsah pod kontrolou a často o něm ani neví.

25 Čl. 3 a 4 Směrnice DSM 26 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu 27 Článek 6 Nařízení DSA

40