Automobilový průmysl a trh vozidel v globální perspektivě

Začaly tak vznikat první aerodynamické konstrukce automobilů, které byly inspi rovány obtékáním těles ve vodě (na základě prosté empirie), později transferem někte rých poznatku z letectví. Někteří konstruktéři aerodynamických vozů měli předchozí zkušenost z letectví ( Dr. Rumpler, prof. Jaraye a další , viz dále v textu). 8.3 Základy teorie aerodynamiky 8.3.1 Aerodynamické síly Při vzájemném působení reálné (vazké) proudící tekutiny na těleso je možno roz ložit působící aerodynamické síly na: 1) Sílu odporovou , tato brání vlastnímu pohybu tělesa. 2) Sílu vztlakovou , tato vyvolává dynamický vztlak (silové působení na těleso, kolmo na osu pohybu, snažící se těleso obvykle nadlehčit). 3) A konečně třetí sílu, sílu boční . V obecném případě musí být doplněna každá z těchto sil ještě momentem (jedná se o moment klopivý M Z , klonivý M X a moment zatáčivý M Y ). Obecná úloha aerodynamického zatížení má tedy vždy trojici sil a trojici momen tů, kterou je nutno vyřešit. Ne vždy je to však možné, a ani to nemusí být nutně účelné. 8.3.2 Letecký profil Uvažujeme-li profil leteckého křídla v řezu, nechť je délka chordy C[mm] a volný proud o rychlosti ν ∞ , pak při přímém pohybu (letu) se eliminuje boční síla, klonivý a zatáčivý moment. ν ∞ [m/s] je tzv. rychlost volného proudu. To je taková rychlost, kdy těleso svou přítomností již nijak nenarušuje parametry proudění. Na profil (těleso) bude působit pouze síla odporová (D) a vztlaková (L) a dále klopivý moment (viz obrázek 8.3). Klopivý moment působí obecně v případech, kdy tě žiště a působiště aerodynamických sil není totožné. Vzájemná poloha těžiště a působiště aerodynamické síly určuje stabilitu profilu a je nesmírně důležitá v letectví.

126