DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

ty; odborníků, kteří digitálním službám a platformám rozumí, je omezené množství, a je spíše nepravděpodobné, že se v momentě dosažení takové míry expertízy zabezpe čující jim štědré výdělky od provozovatelů digitálních služeb těchto vzdají a přestoupí za zlomek své dosavadní odměny do státní služby. V tuto chvíli se zdá jako možné, rozumné a funkční jediné řešení. Skutečné ochrany práv a oprávněných zájmů subjektů údajů v digitálním světě pro tuto chvíli nelze dosáhnout ex post selektivní neodbornou kontrolou. Řešením je účast veřejné moci při nastavování systémů a digitálních služeb formou předběžné certifi kace či podobně – podoba a způsob je k diskusi. Informační povinnost vůči subjektu údajů a práva subjektů spolu s dílčí regulací vztahu osoby vykonávající práci prostřed nictvím platformy (subjektu údajů) a digitální pracovní platformy, jejich kontrola, může mít jistě doplňující funkci. 10

10 V této souvislosti viz MORÁVEK, J. Automatizované rozhodování a profilování v pracovněprávních vztazích ve sborníku z konference Ľudské práva a slobody pod tlakom algoritmov: Medzinárodné a vn útroštátne výzvy AI pořádané Právnickou fakultou Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach dne 28. listopadu 2025 – v tisku. a dále zejména MORÁVEK, J. Ochrana osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nejen) se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 420.

132