DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

PLATFORMOVÁ PRÁCE JAKO VÝZVA PRO SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A DŮCHODOVÉ SYSTÉMY V KONTEXTU EVROPSKÉ UNIE.

Martin Karim 1

Úvod Platformová ekonomika, jakožto integrální součást širší digitální transformace a globalizace, představuje jeden z nejvýznamnějších fenoménů, které v posledním desetiletí přetvářejí tradiční struktury trhu práce. Nejedná se již o okrajový jev, ale o dynamicky se rozvíjející segment, jehož inovativní obchodní modely a manažerské praktiky, zejména algoritmické řízení, pronikají i do tradičních odvětví ekonomiky a mění samotnou podstatu pracovního vztahu. Tento vývoj přináší nové ekonomické příležitosti, flexibilitu a přístup k práci pro skupiny, které mohly být dříve z trhu prá ce vyloučeny. Zároveň však platformová práce představuje fundamentální výzvu pro institucionální rámce sociálních států 20. století, které jsou historicky a strukturálně postaveny na předpokladu standardního a dlouhodobého zaměstnaneckého poměru na plný úvazek. Ústředním problémem je tenze mezi dominantním obchodním modelem digitál ních pracovních platforem a architekturou systémů sociálního zabezpečení a důchodů. Tento model je založen na systematické klasifikaci pracovníků jako osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), což v mnoha případech neodpovídá reálné míře jejich au tonomie a faktické podřízenosti platformě. Důsledkem je eroze příspěvkové základny, která financuje sociální systémy, vznik rozsáhlých mezer v sociální ochraně jednotlivců a ohrožení dlouhodobé fiskální udržitelnosti těchto systémů. Platformová práce tak nejenže generuje individuální rizika prekarity pro pracovníky, ale stává se systémovou výzvou pro principy solidarity a univerzality, na nichž jsou evropské sociální modely založeny. Cílem tohoto příspěvku je kriticky zanalyzovat právní, ekonomické a institucio nální dimenze této výzvy s využitím nejnovějších akademických studií a oficiálních zpráv mezinárodních organizací, jako jsou Evropská komise, Organizace pro hospo dářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Mezinárodní organizace práce (ILO). Příspěvek je strukturován tak, aby postupoval od precizního vymezení a taxonomie platformové práce, přes hloubkovou analýzu ústředního problému pracovněprávního statusu a jeho dopadů na sociální zabezpečení, až po komplexní zhodnocení regulatorních reakcí na úrovni Evropské unie i v rámci mezinárodního srovnání. V závěru syntetizuje klí čové poznatky a identifikuje budoucí výzvy a směry pro další výzkum a tvorbu politik. 1 ČSSZ, rada, metodik Mezinárodněprávního oddělení ústředí, PF UK doktorand v kombinované formě studia.

133