DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

a v případě online práce možná i nutnost přijetí mezinárodních standardů, jak nazna čují snahy ILO. • Výzkumníci jako de Groen et al. (2021), navazující na práce Eurofoundu a ILO, dále specifikují online platformy, čímž odhalují různé úrovně prekarity a autonomie: • Freelance platformy: Propojují nezávislé profesionály s klienty pro vysoce kva lifikované úkoly (design, poradenství, programování). • Soutěžní platformy: Pracovníci vytvářejí dílo (např. logo, kód) bez jistoty, že za něj dostanou zaplaceno. Klient si vybere pouze vítězný návrh, kterému za platí. Tento model maximalizuje riziko na straně pracovníka. • Platformy pro mikroúkoly (microtasks): Tzv. „klikací práce“ založená na jed noduchých, nízko placených úkolech, které často slouží k trénování algoritmů umělé inteligence. Tato forma práce je charakteristická extrémní fragmentací a nízkou mírou autonomie. Ačkoli platformová práce tvoří stále relativně malou část celkové zaměstnanos ti v EU, její růst je velmi dynamický a očekává se, že bude pokračovat. Průzkum Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) s názvem COLLEEM II z roku 2018 odhadl, že v průměru 1.4 % respondentů v 16 zkoumaných členských státech EU poskytuje služby prostřednictvím digitálních platforem jako své hlavní zaměstnání. Demografický profil platformových pracovníků se liší od průměrné pracovní síly. Data z průzkumu COLLEEM ukazují, že typický platformový pracovník je mlad ší, má vyšší dosažené vzdělání a častěji žije ve větší domácnosti se závislými dětmi. Zároveň je zde vyšší zastoupení mužů a osob narozených v zahraničí, což platí zejména pro místně vázanou práci. Motivace pro zapojení do platformové práce se také liší, a to i podle pohlaví. Zatímco muži jsou častěji motivováni příležitostmi pro globální působení a rozšíře ní své klientské základny, ženy často uvádějí jako hlavní důvod flexibilitu, která jim umožňuje skloubit práci s péčí o rodinu a domácnost. Pro mnoho žen tak platformy představují způsob, jak zůstat v kontaktu s trhem práce, což může potenciálně bránit jejich úplnému odchodu z pracovní síly v různých životních fázích. 1. Právní kvalifikace platformových pracovníků jako ústřední problém Jádrem výzev, které platformová práce představuje pro sociální systémy, je otázka pracovněprávního statusu. Tradiční právní systémy ve většině zemí EU jsou postaveny na binárním dělení mezi zaměstnanci, kteří požívají komplexní pracovněprávní a soci ální ochrany a osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ), které nesou plné pod nikatelské riziko a mají jen omezený přístup k sociálnímu zabezpečení. Platformová

137