DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

• Systém hodnocení a sankcí: Zákaznické hodnocení (rating) se stává klíčovým disciplinárním nástrojem. Nízké hodnocení může vést k omezení přístupu k lukrativnějším zakázkám nebo dokonce k trvalé deaktivaci účtu, což se rovná „digitálnímu propuštění“. Tento proces je často netransparentní, bez možnosti odvolání a reálného lidského přezkumu. • Omezení autonomie a organizace práce: Ačkoli pracovníci mohou mít formál ní svobodu zvolit si, kdy budou pracovat, algoritmy je prostřednictvím ceno vých pobídek (např. vyšší sazby ve špičce) a penalizací (např. snížení ratingu za odmítání zakázek) silně motivují pracovat v určitých časech a lokalitách. Některé platformy také omezují možnost pracovníků pracovat pro konkurenci nebo si budovat vlastní klientskou základnu mimo platformu. Tento „šéf v kódu“ tak vytváří silnou faktickou podřízenost a ekonomickou závis lost, i když formální znaky tradičního zaměstnání mohou chybět. Jakákoli moderní regulace proto musí explicitně adresovat algoritmické řízení jako klíčový indikátor kontroly a podřízenosti, což je přesně přístup, který zvolila nová směrnice EU. Právní nejistota a systematické obcházení pracovního práva vedly v posledních letech ke stovkám soudních sporů napříč členskými státy EU. Tyto spory, často ini ciované jednotlivci nebo odborovými organizacemi, hrály klíčovou roli v odhalování skutečné povahy pracovního vztahu v platformové ekonomice. Ačkoli výsledky byly zpočátku nejednotné, postupně se začala prosazovat judikatura, která uznávala existen ci zaměstnaneckého poměru. Přelomovým se stal například rozsudek španělského Nejvyššího soudu ze září 2020 v případu týkajícím se kurýrů platformy Glovo. Soud rozhodl, že kurýři jsou zaměst nanci, nikoli OSVČ, a to na základě analýzy reálného výkonu práce. Argumentoval tím, že klíčový „výrobní prostředek“, kterým je digitální aplikace, je ve vlastnictví plat formy a nikoli pracovníka. Dále konstatoval, že platforma prostřednictvím algoritmů a systému hodnocení vykonává manažerskou kontrolu a řídí podmínky výkonu práce, čímž kurýry zbavuje skutečné autonomie. Tento a podobné rozsudky v dalších zemích se staly důležitým impulsem pro politickou debatu a přispěly k rozhodnutí Evropské komise navrhnout celoevropskou legislativu, která by v této oblasti zavedla právní jistotu. 1.1 Status a přístup k sociálnímu zabezpečení a důchodovému pojištění Jak bylo uvedeno výše, většina platformových pracovníků v EU je dnes formálně vedena jako samostatně výdělečně činní (OSVČ). To znamená, že z pohledu zákona nemají statut zaměstnance, což je vyjímá z povinné účasti na řadě sociálních pojištění (nemocenské, důchodové, pojištění v nezaměstnanosti aj.), pokud si neplatí pojištění dobrovolně či nejsou zahrnuti zvláštní úpravou pro OSVČ. Mnozí z nich však fakticky pracují za podmínek obdobných zaměstnancům, například podléhají kontrolním me chanismům platformy, musí dodržovat určitá pravidla výkonu práce a nemají plnou

139