DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

podpůrnou roli: poskytují empirické poznatky a srovnávací rámce, avšak řešení musí být v EU zasazeno do kompetenčního a institucionálního rámce členských států. Vedle státních institucí roste i význam kolektivních aktérů (odbory, profesní aso ciace, nové formy kolektivního vyjednávání). Z hlediska sociální ochrany je jejich role relevantní zejména tam, kde vedou k praktickým mechanismům přispívání do sys témů nebo k rozšíření přístupu k pojištění; samotný přehled iniciativ však přesahuje rozsah tohoto textu. 3.1 Vybrané národní přístupy v EU a příklady dobré praxe Přístupy členských států k platformové práci se liší podle toho, zda kladou důraz na reklasifikaci (přiblížení zaměstnání), na tvorbu hybridních statusů, nebo na rozši řování pojistných režimů pro OSVČ. V rámci EU lze pozorovat určitou konvergenci v tom, že se posiluje význam faktického posouzení závislé práce (včetně role algorit mického řízení) a že se hledají způsoby, jak zajistit minimální krytí rizik i pro osoby, které zůstanou mimo zaměstnanecký režim. Právě proto je užitečné věnovat pozornost vybraným příkladům, které kombinují právní jistotu statusu s funkční dostupností sociální ochrany. Dobré praxe lze spatřovat v zemích, kde se podařilo dosáhnout relativně vyrovnané ochrany pro všechny formy práce. Například Estonsko zjednodušilo daňově-odvodo vý systém pro platformy. Platformy tam mohou automaticky hlásit a odvádět soci ální odvody za své pracovníky skrze jednotné rozhraní, čímž se usnadňuje formální zapojení těchto pracovníků do systémů. 33 Kanada (Québec) zase zavedla univerzální rodičovské pojištění pro zaměstnance i OSVČ včetně platforem, což odstranilo ne rovnost v této oblasti. 34 Finsko a Švédsko mají rezidentní model sociálních práv, kde velká část zabezpečení (např. základní penze, zdravotní péče) náleží všem obyvatelům bez ohledu na pracovní status. Platformoví pracovníci tam tedy nejsou tak znevýhod něni, byť i tam řeší otázku příspěvků do příspěvkových částí důchodu. Nizozemsko nedávno oznámilo plán zavést pro všechny OSVČ povinné důchodové spoření (dosud neměli povinnost), což by zahrnulo i gig workers. Německá komise pro pracovní trh (Kommission “Neue Arbeitswelt”) vydala doporučení zavést základní sociální pojištění pro všechny pracující a dále rozšířit systém o povinné penzijní pojištění i pro OSVČ, s možností jednodušší administrativy pro mikropodnikatele. Tyto návrhy ovlivňují aktuální politickou diskusi v Německu, kde roste počet solo samostatně výdělečně činných (kam spadají i platformoví pracovníci). Shrnutí dobré praxe lze vyjádřit tak, že státy směřují k modelu, kde „na formě smlou vy nezáleží“. Každý pracující by měl být buď zaměstnancem s plnými nároky, nebo po 33 LANE, M. Regulating platform work in the digital age. OECD Going Digital Toolkit Notes, No. 1. Paris: OECD Publishing, 2020. [online]. DOI 10.1787/181f8a7f-en. [cit. 2025-11-12]. Dostupné z: https:// www.oecd.org/en/publications/regulating-platform-work-in-the-digital-age_181f8a7f-en.html 34 Ibid.

147