DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

kud je OSVČ, měl by mít dostupné srovnatelné sociální pojištění. To vyžaduje jasná le gislativní kritéria (aby nikdo nepropadl mezerou) a administrativní inovace (snadné při hlášení k pojištění, digitalizace evidence práce). Například estonský systém integrace dat platforem s úřady či kanadský jednotný systém odvodů pro zaměstnance i OSVČ jsou ukázkou, že technicky to možné je. Důležitá je i osvěta a informovanost platformových pracovníků. Studie zjistily, že mnozí gig pracovníci ani nevědí, na jaké dobrovolné pojiš tění by měli nárok nebo jak se zapojit. 35 Posilování finanční gramotnosti a informování o důchodových důsledcích gig práce je proto také součástí doporučení (např. v Německu běží kampaně cílené na mladé „freelancery“ o významu penzijního pojištění). Závěr Platformová práce se v posledních letech etablovala jako významná součást trhu práce, avšak odhalila řadu systémových slabin v nastavení sociálního zabezpečení a dů chodových systémů. Ukazuje se, že hlavní problém tkví v tom, že dosavadní model sociálního státu byl budován na standardním zaměstnaneckém vztahu, zatímco plat formová ekonomika funguje na jiné bázi. Práce pro platformu je fragmentovaná, fle xibilní, často bez formálního zaměstnavatele, což tradiční systémy obtížně zachycují. Právní nejasnosti ohledně statusu platformových pracovníků vedly k tomu, že miliony lidí pracovaly bez nároku na základní sociální ochranu. Ekonomické dopady se pro jevují v nejistotě těchto pracovníků a potenciální budoucí zátěži pro veřejné rozpočty, pokud by se nic nezměnilo. V posledních pěti letech však došlo k významnému posunu. Evropská unie se s tímto fenoménem začala aktivně vypořádávat. Přijetí Směrnice o platformové práci (2024) signalizuje odhodlání zajistit, že „digitální neznamená bezprávný“. Zavedení domněnky zaměstnaneckého poměru a regulace algoritmického managementu je mil níkem, který by měl zlepšit postavení statisíců lidí v EU 36 . Jakkoli bude implementace na členských státech, rámec je nastaven a lze očekávat, že řada zemí přijme nové zá kony nebo upraví stávající předpisy tak, aby platformoví pracovníci nebyli nadále vy loučeni ze sociálního systému. Zároveň však směrnice a právní klasifikace nevyřeší vše. Zůstane skupina skutečně nezávislých platformových poskytovatelů služeb, pro které bude nutné dále posílit dobrovolné či alternativní formy pojištění, a hlavně je potřeba zajistit efektivní čerpání dávek i pro ty s nepravidelnou kariérou (např. zohlednit kratší úvazky, umožnit kombinaci více zdrojů příjmu pro účely nároku). Z mezinárodního hlediska EU není sama, kdo se těmito otázkami zabývá. OECD i ILO poskytují cenné analýzy a principy. Jejich společným jmenovatelem je apel 35 Ibid. 36 EVROPSKÝ PARLAMENT. Legislative Train Schedule: Improving the working conditions of platform wor kers [online]. Brusel: Evropský parlament, [cit. 2025-11-12]. Dostupné z: https://www.europarl.europa.eu/ legislative-train/theme-employment-and-social-affairs-empl/file-improving-working-conditions-of-platform- -workers

148