DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

může být naplněna, přičemž je možné předpokládat, že napříč členskými státy se bude více či méně lišit. Zároveň to může vést k poněkud absurdní situaci, kdy pracovník, který vykonává srovnatelnou práci pro více digitálních pracovních platforem v několi ka členských státech současně, bude v některých z nich zhodnocen jako zaměstnanec, zatímco v těch zbývajících bude moct stále vykonávat práci jako podnikatel. Takovéto řešení jde podle mého názoru proti myšlence ukotvené v samotném odůvodnění před mětné směrnice. 9 1.3 Spolková republika Německo v datech a její porovnání s Českou republikou Jelikož SRN není jednou ze zemí Agregátu 17, 10 pro určení tamní rozsáhlosti plat formové práce není možné čerpat ze statistických údajů získaných v rámci EU-LFS. Z tohoto důvodu budou níže uváděna data pocházet ze starší, nikoli však méně kva litní studie, Study to support the impact assessment of an EU initiative to improve the working conditions in platform work (Úřad pro publikace Evropské unie, 2021). Právě na základě této studie pracovalo k roku 2021 okolo 28,3 milionu osob v člen ských státech EU prostřednictvím platforem častěji než jen sporadicky, přičemž drtivá většina těchto osob byla formálně samostatně výdělečně činná. 11 Jen v SRN pracovalo podle zjištěných dat prostřednictvím platforem okolo 3,8 milionů osob. V České re publice to činilo zhruba 0,5 milionů osob. 12 Pro představu uvádím, že v roce 2021 bylo v SRN evidováno přes 43 milionů ekonomicky aktivních osob, 13 zatímco v ČR tento počet činil přes 5,5 milionu. 14 To znamená, že zatímco v SRN činil podíl těchto osob pro rok 2021 zhruba 8,8 %, v ČR to bylo okolo 9,8 % z celkového počtu ekonomicky aktivních osob. Tato čísla nabývají na významu ve vztahu ke skutečnosti, že celkový počet pracovníků prostřednictvím platforem má stoupající tendenci, která se předpo kládá i pro následující roky. 15 9 Idem, rec. 14: „ Měla by být zavedena opatření usnadňující správné určení statusu zaměstnance u osob vyko návajících v Unii práci prostřednictvím platformy a měla by se zlepšit transparentnost ohledně práce prostřed nictvím platformy, a to i v přeshraničních situacích .“ 10 EVROPSKÁ KOMISE, EUROSTAT. Employment statistics – digital platform workers . Online. Lucem burk: Eurostat, 2023. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Em ployment_statistics_-_digital_platform_workers. [cit. 2025-11-25]. 11 EVROPSKÁ KOMISE, GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ VĚCI A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A PPMI. Study to support the impact assessment of an EU initiative to improve the working conditions in platform work : final report . Online. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021, s. 5. ISBN 978-92-76-43541-9. Dostupné z: https://op.europa.eu/cs/publication- -detail/-/publication/454966ce-6dd6-11ec-9136-01aa75ed71a1. [cit. 2025-11-29]. 12 Idem, s. 98. 13 INDEXMUNDI. Germany – Labor force, total. Online. Indexmundi.com, 2021. Dostupné z: https:// www.indexmundi.com/facts/germany/indicator/SL.TLF.TOTL.IN. [cit. 2025-11-29]. 14 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ekonomická aktivita. Online. Praha: Český statistický úřad, sčítání lidu k 2021. Dostupné z: https://scitani.gov.cz/economic-activity. [cit. 2025-11-29]. 15 Srov. EVROPSKÁ KOMISE, GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ VĚCI A SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ A PPMI. Study to support the impact assessment of an EU

51