DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

2. Závislá práce a její odlišení od zastřeného výkonu závislé práce z pohledu německého pracovněprávního prostředí 2.1 Pojem závislé práce Podle německého práva je zaměstnáním 16 výkon závislé práce, a to zejm. v pra covním poměru. Vodítka pro určení existence zaměstnání jsou dvě, tj. že je činnost vykonávaná podle pokynů a že je osoba vykonávající danou činnost začleněna do or ganizace práce osoby vydávající dané pokyny. 17 Prostřednictvím pracovní smlouvy je zaměstnanec povinen, a to skrze závazné pokyny, poskytovat služby jiným osobám. Práci, která je určena jinou osobou, je po vinen vykonávat v osobní závislosti, přičemž míra osobní závislosti závisí na pova ze příslušné činnosti. 18 Ač může být tato povinnost řídit se pokyny omezena, 19 a to zejm. u služeb vyžadujících vyšší míru odbornosti ( Dienste höherer Art ), 20 samostatná výdělečná činnost se vyznačuje především vlastním podnikatelským rizikem, exis tencí vlastní provozovny, možností disponovat vlastní pracovní silou, jakož i v zása dě volně organizovanou činností a pracovní dobou. 21 Na míru osobní závislosti má vliv také povaha dané činnosti z pohledu sektoru, v rámci kterého je vykonávaná. 22 Jedním z nejvýznamnějších sektorových rozhodnutí německého Spolkového sociál ního soudu ( Bundessozialgericht ) bylo zaměření na oblast zdravotnictví. V roce 2015 německý Spolkový sociální soud rozhodl, že nasazení externích honorářových záchra nářů ( Honorar-Notärzte ) na záchranných vozech je v dosavadní podobě nepřípustné. Důvodem bylo, že pevné časové vymezení služeb, nutnost dodržovat interní operační initiative to improve the working conditions in platform work : final report . Online. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021, s. 97. ISBN 978-92-76-43541-9. Dostupné z: https://op.europa.eu/cs/ publication-detail/-/publication/454966ce-6dd6-11ec-9136-01aa75ed71a1. [cit. 2025-11-29]. 16 Pro pojem závislé práce se v německé legislativní úpravě používá pojem Beschäftigung neboli zaměstnání. Z tohoto důvodu bude následující výklad pracovat právě s pojmem zaměstnání. 17 Viz § 7 odst. 1 čtvrté knihy německého sociálního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 18 Viz § 611a odst. 1 německého občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 19 Některé činnosti lze vykonávat jak v rámci pracovního poměru, tak v rámci smlouvy o dílo nebo smlou vy o poskytování služeb, zatímco jiné se pravidelně vykonávají v rámci pracovního poměru. U podříze ných, jednoduchých prací existuje spíše osobní závislost než u vyšších činností (srov. rozsudek němec kého Spolkového pracovního soudu ze dne 30. září 1998, sp. zn. 5 AZR 563/97, rozsudek německého Spolkového pracovního soudu ze dne 19. listopadu 1997, sp. zn. 5 AZR 21/97, a rozsudek německého Spolkového pracovního soudu ze dne 20. července 1994, sp. zn. 5 AZR 627/93). 20 SCHNEIDER, Hellmuth. Nr. 28. Dienste höherer Art (§ 622 BGB) . Online. Arbeit und Recht, 1955, roč. 3, č. 12, s. 377. ISSN 0003-7648. [cit. 2025-11-28]. 21 Srov. marg. č. 14 rozsudek německého Spolkového sociálního soudu ze dne 12. prosince 2023, sp. zn. B 12 R 12/21 R. 22 HARTMANN, Volker. Rechtsprechungen Scheinselbstständigkeit . Online. Dashoefer.de, 2017. Dostup né z: https://www.dashoefer.de/newsletter/artikel/rechtsprechungen-scheinselbststaendigkeit.html. [cit. 2025-12-01].

52