DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

• Začtvrté, činnost vykonávaná posuzovanou osobou nevykazuje typické znaky podnikatelského jednání. • A konečně za páté, činnost vykonávaná posuzovanou osobou odpovídá na zá kladě vnějšího dojmu činnosti, kterou pro téhož zadavatele dříve vykonávala v rámci pracovněprávního vztahu. 37 Tato domněnka byla nicméně zrušena zákonem ze dne 23. prosince 2002 ( Zweites Gesetz für moderne Dienstleistungen am Arbeitsmarkt , BGBl. I s. 4621) s účinností od 1. ledna 2003, z důvodu zásady úředního šetření orgánů veřejné moci ( Amtsermittlungsgrundsatz) . Podle této zásady mají orgány sociálního pojištění povin nost zjišťovat skutečný stav věci z úřední moci, a jsou tedy na jejím základě povinny komplexně a z vlastní iniciativy posoudit veškeré relevantní okolnosti vztahu, a to bez ohledu na omezení zákonné domněnky. 38 S poukazem na výše uvedené odůvodnění není možné nalézt zákonnou domněnku existence zaměstnání v platném německém právu. Z tohoto důvodu je pro klasifikaci statusu zaměstnance v současné době relevantní zákonná definice zaměstnání 39 ve spo jení s principy vyvinutými judikaturou v této věci. 40 Současný legislativní vývoj EU ve vztahu k práci prostřednictvím digitálních platforem však ukazuje, že koncept domněnky existence pracovního poměru zůstává v právní teorii i praxi vysoce relevantním a adaptabilním instrumentem. Podle mého názoru je možné i při dodržení zásady materiální pravdy využít zákonná kritéria pro určení zastřeného výkonu závislé práce v oblasti digitálních platforem. Aby toho moh lo být však dosaženo, domnívám se, že by měla zákonná domněnka splňovat dva klí čové elementy, a to obecnost a vyvratitelnost. Přiléhavá míra obecnosti je zapotřebí z důvodu samotné povahy platformové prá ce. Již výše bylo pojednáno o tom, že způsoby výkonu práce prostřednictvím digitál ních platforem jsou versatilní. Tato domněnka by proto měla být schopna extrahovat klíčové elementy spojující všechny platformové pracovníky, aby bylo možné přizpůso bit její konečnou podobu potřebám pracovního trhu. Současně, jelikož existence právní domněnky může ze své podstaty omezit princip materiálního posouzení jednotlivých případů, její vyvratitelnost naopak může, podle mého názoru, zamezit omezujícím formalismům, které jsou s ní inherentně spjaty. Domnívám se, že převrácení důkazního břemene na posuzovaný subjekt, v rámci kte rého by měl možnost i přes naplnění zákonné domněnky prokázat, že se v daném 37 Viz § 7 odst. 4 čtvrté knihy německého sociálního zákoníku, ve znění od 1. ledna 1999. 38 Viz § 20 desáté knihy německého sociálního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 39 Viz § 7 odst. 1 čtvrté knihy německého sociálního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 611a odst. 1 německého občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. 40 NĚMECKÝ SPOLKOVÝ SNĚM. Die Scheinselbstständigkeit im Sozialversicherung. Online. Berlín: Ně mecký spolkový sněm, 2007, s. 6–7. Dostupné z: https://www.bundestag.de/resource/blob/412804/ WD-6-166-07-pdf.pdf. [cit. 2025-12-03].

55