DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

V takových případech zůstává stát odkázán na obecné mechanismy mezinárodní spolupráce, jejichž efektivita může být v praxi často omezená časem, administrativní náročností i rozdílnými prioritami jednotlivých jurisdikcí. 2.4 Slabé kolektivní zastoupení pracovníků Konečně nelze přehlédnout ani institucionální kontext v České republice, kde dlouhodobě panuje slabší kolektivní zastoupení zaměstnanců. Ačkoli Směrnice výslov ně počítá s rolí zástupců pracovníků a dalších subjektů při vymáhání práv, v oblasti platformové práce je aktivita odborových organizací zatím spíše okrajová. Bez kolektivního tlaku a systematického zastupování jednotlivých pracovníků bude přitom prosazování práv založené převážně na individuálních sporech jen obtížně funkční. To platí tím spíše v českém prostředí, kde je počet individuálních pracovně právních sporů projednávaných před civilními soudy dlouhodobě velmi nízký. 17 Skutečná ochrana platformových pracovníků tak nebude záviset pouze na samot ném textu Směrnice a její implementace do právních řádů členských států, ale přede vším na existenci robustních institucí, dostatečných odborných kapacit, podpory ze strany odborových organizací, dostupných dat, jasných procesů vymáhání a účinných sankcí. Jaké nástroje se v zahraničí ukazují jako funkční, a kde naopak ochrana selhává, přiblíží následující kapitola. 3. Zkušenosti ze zahraničí aneb v čem se inspirovat a čemu se vyvarovat Řada členských států Evropské unie se rozhodla řešit problematiku platformové práce již před přijetím Směrnice. Některé země jako je Španělsko přitom zvolily velmi úzce zaměřenou právní úpravu. Typicky se jednalo o regulaci kurýrní činnosti a zave dení právní domněnky zaměstnaneckého statusu platformových kurýrů. 18 V tomto případě tak většina Platforem do zvláštní regulace nebyla zahrnuta, a řada systémových problémů tak zůstala neřešena. Jiné státy jako je Belgie, Portugalsko a Chorvatsko se omezily na zakotvení práv ní domněnky zaměstnaneckého statusu pro všechny platformové pracovníky, přičemž tato úprava byla inspirována původním návrhem Směrnice a zahrnovala výčet indiká 17 V ČR bylo okresními a krajskými soudy pravomocně rozhodnuto 2498 pracovních věcí z 413 294 civilních sporů v roce 2024, 2231 pracovních věcí z 415 906 v roce 2023 a obecně okolo 2400–2600 pracovních věcí bylo rozhodnuto i v předchozích letech. Jde tedy přibližně o 0,6 % pravomocně roz hodnutých pracovních věcí ze všech civilních věcí. Viz MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY. Přehled o pravomocných rozhodnutích soudů v občanskoprávních věcech podle druhů sporů – počet věcí . Online. InfoData. 2024. Dostupné z: https://cslav.justice.cz/InfoData/prehledy-statistickych listu.html. [cit. 2025-12-10]. 18 Real Decreto-ley 9/2021, de 11 de mayo, por el que se modifica el texto refundido de la Ley del Estatuto de los Trabajadores, aprobado por el Real Decreto Legislativo 2/2015, de 23 de octubre, para garanti zar los derechos laborales de las personas dedicadas al reparto en el ámbito de plataformas digitales . Dostupné z: https://www.boe.es/buscar/doc.php?id=BOE-A-2021-7840.

68