DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

5. Limity právní korekce flexibility Typologie flexibility v platformové práci popsaná v páté kapitole ukazuje, že se nejedná o neutrální fenomén, ale o soubor různých mechanismů, jejichž benefity a ri zika jsou mezi platformu a pracovníka rozloženy nerovnoměrně. Nejen tato asymetrie flexibility se stala impulzem pro zásah unijního zákonodárce. 46 Směrnice 2024/2831 představuje první komplexní pokus o právní korekci platformové práce na úrovni Evropské unie. Dle jejího obsahu však nebude její ambicí odstranit flexibilitu jako takovou, nýbrž zmírnit její nejproblematičtější projevy. Zásadním přínosem Směrnice 2024/2831 je zavedení práv pracovníků v souvis losti s algoritmickým řízením, zejména práva na informace o fungování automatizo vaných systémů, která mají významný dopad na pracovní podmínky, přístup k práci či výši odměny. 47 Směrnice 2024/2831 rovněž zakotvuje právo na lidský přezkum rozhodnutí, která jsou plně nebo převážně založena na automatizovaném zpracování, a posiluje povinnosti platforem v oblasti transparentnosti a odpovědnosti. Článek 9 Směrnice 2024/2831 zakotvuje právo osob pracujících prostřednictvím platformy být informovány o používání automatizovaných monitorovacích a rozho dovacích systémů, a to zejména v případech, kdy tyto systémy mají významný dopad na pracovní podmínky, přístup k práci, hodnocení výkonu či výši odměny. Unijní zákonodárce tímto krokem usiluje o posílení transparentnosti automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů ve vztahu k platformovým pracovníkům. 48 Informační povinnost se vztahuje nejen na samotnou existenci těchto systémů, ale i na jejich hlavní parametry, logiku fungování a kritéria, na jejichž základě jsou při jímána rozhodnutí. Na tuto úpravu navazuje článek 10 Směrnice 2024/2831, který ukládá platformám povinnost zajistit lidský dohled nad automatizovanými systémy ří zení práce. 49 Směrnice tím výslovně reaguje na skutečnost, že algoritmická rozhodnutí 46 Důvodem, proč zahájila EU snahy o sjednocení přístupu k platformové práci, byl zejména nejasný pracovní status platformových pracovníků, nedostatečná úroveň právních úprav platformové práce v mnoha členských státech EU, nejednotný přístup členských států k právní úpravě platformové práce a rovněž exponenciální nárůst počtu pracovníků platforem, kdy již v roce 2021 se jen v EU odhadovaly počty osob vykonávajících práci za využití online platforem nad 28 milionů a Evropská komise před pověděla, že v roce 2025 dosáhne počet těchto osob až 43 milionů. In: European Commission. Study to support the impact assessment of an EU initiative to improve the working conditions in platform work: Final report. Brussel: Publications Office of the European Union, 2021, s. 96, [cit. 2. 1. 2026]. Ke stažení dostupné z: https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/454966ce-6dd6-11ec- -9136-01aa75ed71a1. 47 Článek 9 Směrnice 2024/2831. [online] [cit. 4.2.2026]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- -content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L_20240283 48 KALINA, V., KREJČÍ, L. Co přinesou nové evropské směrnice v oblasti pracovního práva. [Systém ASPI]. Práce a mzda (Wolters Kluwer), 2024, č. 7, s. 10. [cit. 3.1.2026]. ASPI_ID LIT329555CZ. Do stupné z: www.aspi.cz 49 Článek 10 Směrnice 2024/2831. [online] [cit. 4.2.2026]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- -content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L_202402831

89