DIGITÁLNÍ PLATFORMY – dřina, pot a daně / Jan Pichrt, Radim Boháč, Jakub Morávek (eds.)

cestou legislativního uznání specifik platformové práce. 51 De lege ferenda se tak nabízí úvaha o vytvoření vyváženého hybridního modelu, který by při zachování flexibility a autonomie platformových pracovníků současně zajistil minimální sociální a pracov něprávní standardy, v souladu s ekonomickou realitou digitalizovaného trhu práce i hodnotami unijního práva. 52 6. Shrnutí Tento článek se zabýval otázkou, jaká je skutečná povaha flexibility práce realizo vané prostřednictvím digitálních platforem, a to jak prizmatem tradičního pracovního práva, tak optikou každodenní reality platformových pracovníků a nového evropského legislativního rámce. Cílem bylo ověřit, zda flexibilita, která je platformami prezento vána jako hlavní výhoda tohoto typu práce, odpovídá reálnému postavení pracovníků, nebo zda jde spíše o jednostranně konstruovaný narativ. Článek ukazuje, že flexibilita v platformové práci není rovnoměrně rozložena. Zatímco platformy disponují vysokou mírou časové, organizační, ekonomické, datové flexibility, procedurální i hodnotící flexibility, pracovníkům svědčí flexibilita přede vším ve smyslu přizpůsobování se systému, jehož pravidla sami neurčují. Autonomie pracovníka se v praxi omezuje na rozhodnutí, zda se podmínkám platformy přizpůso bí, či zda z výkonu práce fakticky vypadne. Jádrem problému tak není nedostatek flexi bility jako takové, ale algoritmická moc, která strukturuje, hodnotí a kontroluje výkon práce, aniž by byla spojena s odpovědností odpovídající postavení zaměstnavatele. Směrnice 2024/2831 představuje významný krok směrem k právnímu uchopení této nerovnováhy. Zavedením pravidel pro algoritmické řízení, transparentnost a lid ský přezkum poprvé explicitně uznává, že technologie nejsou neutrálním prostřed níkem, ale aktivním nástrojem organizace práce. Zároveň však zůstává patrné, že jde především o procedurální korekci platformové flexibility, nikoli o její zásadní přeu spořádání. Ekonomické a organizační jádro platformového modelu zůstává do značné míry nedotčeno a asymetrie flexibility mezi platformou a pracovníkem přetrvává. Odpověď na otázku položenou v úvodu článku je proto nutně ambivalentní. Flexibilita v platformové práci skutečně existuje, avšak slouží především platformě, nikoli pracovníkovi. Autonomie pracovníků je často spíše zdánlivá a podmíněná roz hodováním algoritmu, jehož fungování zůstává pro jednotlivce obtížně předvídatelné a jen omezeně přezkoumatelné. 51 ROŽNOVSKÁ, V. Implementace směrnice o platformové práci a možné formy spolupráce s platfor movými pracovníky v ČR. [Systém ASPI]. Obchodní právo (Wolters Kluwer) , 2025, č. 11, s. 2. [cit. 31.12.2025]. ASPI_ID LIT361716CZ. Dostupné z: www.aspi.cz 52 ROŽNOVSKÁ, V. Implementace směrnice o platformové práci a možné formy spolupráce s platfor movými pracovníky v ČR. [Systém ASPI]. Obchodní právo (Wolters Kluwer) , 2025, č. 11, s. 2. [cit. 31.12.2025]. ASPI_ID LIT361716CZ. Dostupné z: www.aspi.cz

91