POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Třetím zkoumaným případem je rozsudek Dvora přijatý ve věci Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination (CERD) z roku 2011. 27 V řízení o žalobě Marshallových ostrovů se rozsudku dovoláva li zejména ti členové Dvora, kteří se vyslovili pro její zamítnutí. Opodstatněnost svého rozhodnutí dokládali odkazem na části rozsudku, v nichž Dvůr otázku vědomosti žalo vaného státu o postoji protistrany výslovně zahrnul do odůvodnění: „ Nic neprokazuje, že by orgány Ruské federace věděly o tomto vyjádření [gruzínského] Parlamentu, které bylo namířené proti ‚separatistům‘ a uvádělo se v něm porušení dohod, jejichž součástí CERD v té době nemohla být. Tyto orgány oproti tomu věděly, že dne 26. května 1998 se Gruzie písemně obrátila na předsedu Rady bezpečnosti a odkazovala na ‚nedávné tragické události, ke kterým došlo v abchazském regionu Gali v Gruzii‘. “ 28 A dále: „ V tomto případě si orgá ny Ruské federace byly plně vědomy [rezoluce přijaté] gruzínským Parlamentem, neboť den po jejím přijetí, dne 19. července 2006, stálý zástupce Ruské federace při Organizaci spo jených národů předal generálnímu tajemníkovi vyjádření ministerstva zahraničních věcí, jež tuto rezoluci kritizovalo. “ 29 Přiznat důležitost otázce, zda Ruská federace věděla o postoji Gruzie, nebylo v kon textu posuzovaného případu ani samoúčelné, ani svévolné. Skutkové okolnosti tako vouto úvahu vyžadovaly. Problematickým aspektem případu totiž bylo, že námitky Gruzie týkající se povinností Ruské federace podle CERD byly formulovány neurčitě a v kontextu množství výhrad adresovaných Ruské federaci působily jako okrajové. Často se navíc jednalo o námitky formulované vnitrostátními orgány na vnitrostát ní úrovni. Na rozdíl od předchozích případů proto vznikla reálná pochybnost, zda si Ruská federace byla – nebo alespoň mohla být – těchto námitek vědoma. Pouze v případě kladné odpovědi na tuto otázku mohl Dvůr považovat za prokázané, že obě strany měly jednoznačně rozdílné názory, pokud jde o vykonání nebo nevykonání právních povinností vyplývajících z příslušné smlouvy. Poslední rozsudek, který na tomto místě zmíním, byl Mezinárodním soudním dvo rem přijat necelých šest měsíců před vydáním rozsudku o žalobě Marshallových ost rovů. Týkal se předběžných námitek uplatňovaných Kolumbií vůči Nikaragui ve spo ru označovaném jako Sovereign Rights . 30 Také v tomto případě dospěl Dvůr k závěru o existenci sporu s tím, že žalovaný stát si byl postoje protistrany jednoznačně vědom. Dvůr konkrétně uvedl: „ [V tomto případě] důkazy jednoznačně prokazují, že v době podání žaloby Kolumbie věděla (was aware), že se Nicaragua jasně stavěla proti přijetí

27 Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination (Georgia v Russian Federation), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2011, p. 70. 28 Ibid., I.C.J. Reports 2011, p. 99. 29 Ibid., I.C.J. Reports 2011, p. 109-110. 30 Alleged Violations of Sovereign Rights and Maritime Spaces in the Caribbean Sea (Nicaragua v Colombia), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2016, p. 3.

112