POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Třetím zkoumaným případem je rozsudek Dvora přijatý ve věci Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination (CERD) z roku 2011. 27 V řízení o žalobě Marshallových ostrovů se rozsudku dovoláva- li zejména ti členové Dvora, kteří se vyslovili pro její zamítnutí. Opodstatněnost svého rozhodnutí dokládali odkazem na části rozsudku, v nichž Dvůr otázku vědomosti žalo- vaného státu o postoji protistrany výslovně zahrnul do odůvodnění: „ Nic neprokazuje, že by orgány Ruské federace věděly o tomto vyjádření [gruzínského] Parlamentu, které bylo namířené proti ‚separatistům‘ a uvádělo se v něm porušení dohod, jejichž součástí CERD v té době nemohla být. Tyto orgány oproti tomu věděly, že dne 26. května 1998 se Gruzie písemně obrátila na předsedu Rady bezpečnosti a odkazovala na ‚nedávné tragické události, ke kterým došlo v abchazském regionu Gali v Gruzii‘. “ 28 A dále: „ V tomto případě si orgá- ny Ruské federace byly plně vědomy [rezoluce přijaté] gruzínským Parlamentem, neboť den po jejím přijetí, dne 19. července 2006, stálý zástupce Ruské federace při Organizaci spo- jených národů předal generálnímu tajemníkovi vyjádření ministerstva zahraničních věcí, jež tuto rezoluci kritizovalo. “ 29 Přiznat důležitost otázce, zda Ruská federace věděla o postoji Gruzie, nebylo v kon- textu posuzovaného případu ani samoúčelné, ani svévolné. Skutkové okolnosti tako- vouto úvahu vyžadovaly. Problematickým aspektem případu totiž bylo, že námitky Gruzie týkající se povinností Ruské federace podle CERD byly formulovány neurčitě a v kontextu množství výhrad adresovaných Ruské federaci působily jako okrajové. Často se navíc jednalo o námitky formulované vnitrostátními orgány na vnitrostát- ní úrovni. Na rozdíl od předchozích případů proto vznikla reálná pochybnost, zda si Ruská federace byla – nebo alespoň mohla být – těchto námitek vědoma. Pouze v případě kladné odpovědi na tuto otázku mohl Dvůr považovat za prokázané, že obě strany měly jednoznačně rozdílné názory, pokud jde o vykonání nebo nevykonání právních povinností vyplývajících z příslušné smlouvy. Poslední rozsudek, který na tomto místě zmíním, byl Mezinárodním soudním dvo- rem přijat necelých šest měsíců před vydáním rozsudku o žalobě Marshallových ost- rovů. Týkal se předběžných námitek uplatňovaných Kolumbií vůči Nikaragui ve spo- ru označovaném jako Sovereign Rights . 30 Také v tomto případě dospěl Dvůr k závěru o existenci sporu s tím, že žalovaný stát si byl postoje protistrany jednoznačně vědom. Dvůr konkrétně uvedl: „ [V tomto případě] důkazy jednoznačně prokazují, že v době podání žaloby Kolumbie věděla (was aware), že se Nicaragua jasně stavěla proti přijetí

27 Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination (Georgia v Russian Federation), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2011, p. 70. 28 Ibid., I.C.J. Reports 2011, p. 99. 29 Ibid., I.C.J. Reports 2011, p. 109-110. 30 Alleged Violations of Sovereign Rights and Maritime Spaces in the Caribbean Sea (Nicaragua v Colombia), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2016, p. 3.

112