POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

jako „popis faktické situace“, nikoliv jako „právní požadavek“. 39 Teprve v pozdějších rozsudcích bylo vyjádření zobecněno, reformulováno prostřednictvím normativní věty a takto získané kritérium bylo ustanoveno jako jeden ze základních principů judikatu- ry Dvora v dané otázce. 40 Jinými slovy z toho, že v rozsudku je něco zprvu vyjádřeno jako popis konkrétní situace, nutně nevyplývá, že by to, co je popisem vyjádřeno, nebylo možné stanovit jako obecnou normu. Dokonce lze mít za to, že v určitých případech, kdy je popsaná situace rozhodná pro posouzení případu, se obecná norma v jistém smyslu již nachází uvnitř samotného popisu jako jeho předpoklad. Mám tím na mysli, že věta ‚Kolumbie věděla, že se Nicaragua jasně staví proti jejímu jednání‘ je v rámci rozsudku smysluplná jen tehdy, existuje-li norma, podle které vědomost žalovaného státu o námitkách proti- strany je – sama či ve spojení s jinými okolnostmi – postačujícím důkazem o existenci sporu. Kdyby taková norma neexistovala, nebyli bychom schopni vůbec pochopit, proč Dvůr něco takového v rozsudku uvádí (asi jako kdyby napsal, že v Kolumbii ten den svítilo sluníčko). Věta ‚Kolumbie věděla, že se Nicaragua jasně staví proti jejímu jedná- ní‘ proto není popisem, kterému by byl jakýkoliv aspekt normativity cizí. Konstatuje se jím, že norma odůvodňující, proč Dvůr tuto větu uvedl v rozsudku, byla splněna. Na základě této úvahy dospíváme k určení, v čem se rozsudek ve věci Marshallových ostrovů liší od případů Sovereign Rights či Application of the International Convention on the Elimination of All Forms of Racial Discrimination . Zatímco v obou posledně jme- novaných případech byl požadavek vědomosti koncipován jako jedna z postačujících podmínek existence sporu, v případě Marshallových ostrovů byl tento požadavek for- mulován jako podmínka nutná. Tedy taková, která je s výrazem „spor“ pojmově spja- ta. Vyjádření soudce Crawforda tento závěr potvrzuje. Crawford nezpochybňuje, že kritérium vědomosti je „ [p]ři určování existence sporu [...] skutečně relevantní “, a může proto sloužit – samo či ve spojení s jinými okolnostmi – jako postačující podmínka jeho existence. Odmítá ale, že „ se jedná o nutnou právní složku, bez které spor nemůže nastat “. 41 Jedině v tomto ohledu je kritérium vědomosti skutečně nové. 39 Interpretation of Peace Treaties with Bulgaria, Hungary and Romania, Advisory Opinion, I.C.J. Reports 1950, p. 74: „ In the diplomatic correspondence submitted to the Court, the United Kingdom [and other sta- tes] charged Bulgaria, Hungary and Romania with having violated, in various ways, the provisions of the ar- ticles dealing with human rights and fundamental freedoms in the Peace Treaties [...]. The three Governments, on the other hand, denied the charges. There has thus arisen a situation in which the two sides hold clearly opposite views concerning the question of the performance or non-performance of certain treaty obligations. Confronted with such a situation, the Court must conclude that international disputes have arisen. “ 40 Srov. Obligations concerning Negotiations relating to Cessation of the Nuclear Arms Race and to Nuclear Disarmament (Marshall Islands v. United Kingdom), Preliminary Objections, Judgment, I.C.J. Reports 2016, p. 849. 41 Ibid., I.C.J. Reports 2016, p. 1094 (Dissenting Opinion of Judge Crawford).

115