POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

dalších procesních dopadů na rozhodčí řízení. I v rozhodnutích, která následovala v roce 2011 7 a 2014, 8 zůstala tato otázka nezodpovězena. S ohledem na komplexnost problematiky a nedostatek shody ohledně důsledků takového porušení smluvní po- vinnosti na rozhodčí řízení se Federální soud Švýcarska výhradně soustředil na výklad a charakteristiku ujednání, která dle jeho názoru, jedině mohla založit mandatorní po- vahu konciliace či jiné formy smírného řešení sporu jako povinný předstupeň rozhod- čího řízení. Spíše se zdráhal zpochybnit zahájení rozhodčího řízení z důvodu porušení smluvního ujednání o mediaci nebo jiné formě ADR. 9 Závěry Federálního soudu o náležitostech závazných ujednání lze shrnout násle- dovně: 10 (a) ujednání musí být dostatečně určité, (b) časový požadavek na konciliaci je určitým indikátorem závaznosti stran v postupu před zahájením rozhodčího řízení, (c) požadavek na přátelské řešení sporu musí být vznesen v dobré víře a s perspektivou dosažení určitého pozitivního výsledku, (d) individuální okolnosti případu hrají zásad- ní roli a (e) rozhodčí tribunál se nebude chovat nepřiměřeně, pokud zamítne námitku nesplnění podmínky smírného řešení, jestliže vztah mezi stranami se zhoršil natolik, že není jiná možnost než přistoupit k rozhodčímu řízení. Jinými slovy je stále zachována možnost pro strany přeskočit smluvně sjednanou konciliaci či jinou formu ADR, po- kud je zřejmé, že by taková snaha byla marná a bezvýsledná. 11 Průlomové rozhodnutí Federální soud učinil v roce 2016, 12 ve kterém se poprvé vy- jádřil k důsledkům porušení ujednání o smírném řešení sporu. Opět se jednalo o řízení o návrhu na zrušení rozhodčího nálezu. Soud nález zrušil, když shledal, že nebyla spl- něna smluvní povinnost předcházejí zahájení rozhodčího řízení a v situaci neexistence shody o této otázce mezi jednotlivými jurisdikcemi se přiklonil k řešení preferované- mu švýcarskými akademiky. Nesplnění takového ujednání vede k povinnosti rozhod- ce přerušit zahájené rozhodčí řízení, dokud nebude předmětná povinnost splněna. 13 Věcně se jednalo o spor vyplývající ze dvou asociačních smluv a dvou smluv o zalo- žení provozovny pro průzkum a těžbu ropy. Asociační smlouvy obsahovaly rozhodčí doložku, dle které veškeré spory mezi stranami měly být řešeny v rozhodčím řízení se sídlem v Ženevě dle rozhodčích pravidel UNCITRAL, jemuž měl „ předcházet pokus o konciliaci dle ADR Pravidel Mezinárodní obchodní komory z roku 2001 .“ 14 Poté, co 9 Zejména rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska 4A_46/2011 ze dne 16. 5. 2011. 10 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_18/2007 a 4A_46/2011 a 4A_628/2015. 11 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_18/2007 ze dne 6.června 2007, Sekce 4.3.3.2. 12 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_628/2015 ze dne 16. 3. 2015. 13 Ibid. 14 Celé znění rozhodčí doložky v čl. 34.2 asociačních smluv: „Jakýkoliv spor mezi stranami ohledně plnění nebo interpretace této Smlouvy, který nemůže být vyřešen stranami, musí být předně podroben snaze o kon- ciliaci dle Pravidel ADR (Pravidel pro Alternativní řešení sporů) Mezinárodní obchodní komory (ICC). Jakýkoliv spor mezi Stranami ohledně plnění nebo interpretace této Smlouvy, který není vyřešen prostřednic- tvím konciliace, bude rozhodnut v poslední řadě rozhodčím řízením dle rozhodčích pravidel UNCITRAL 7 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska 4A_46/2011 ze dne 16. 5. 2011. 8 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska 4A_124/2014 ze dne 7. 7. 2014.

157