POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

došlo mezi stranami k rozepři, jedna ze stran požádala druhou o konciliaci a zaslala příslušnou žádost k Mezinárodnímu ADR středisku ICC, které jmenovalo konciliáto- ra. 15 Strany následně vedly s konciliátorem písemnou korespondenci ohledně postupu řízení. Nicméně po neshodách se stanovením termínu pro první jednání, které se mělo původně konat formou telefonního hovoru, a ohledně osob přizvaných k účasti, stra- na, jež konciliaci iniciovala, odmítla v řízení pokračovat (i přes upozornění konciliáto- ra na rozpor jejího jednání s Pravidly ADR) a zahájila rozhodčí řízení. Žalovaná strana návrh na zahájení rozhodčího řízení odmítla jako neopodstatněný, když dle jejího názoru konciliace mezi stranami stále probíhala. Rozhodčí tribunál ná- mitku žalované o nedostatku pravomoci, kterou žalovaná strana učinila již při výzvě k nominaci rozhodce, nicméně neuznal a v částečném rozhodčím nálezu svou pravo- moc potvrdil. Dle rozhodčího tribunálu ujednání o konciliačním mechanismu bylo pro strany právně závazné, ale strany se toliko zavázaly k „pokusu o konciliaci“. 16 Výměna písemné korespondence postačovala k prokázání splnění této povinnosti. 17 Žalovaná strana tento částečný nález napadla pro neplatnost před švýcarským Federálním soudem z důvodu nedostatku pravomoci ratione temporis . 18 Soud návrhu vyhověl a rozhodčí nález zrušil, přičemž odmítl závěr rozhodčího tribunálu o tom, že pouhý pokus o konciliaci učiněný v dobré víře (v tomto případě výměna koresponden- ce mezi stranami) bez ohledu na výsledek takové snahy, stačil. Poukázal přitom na stra- nami zvolená Pravidla ADR, dle kterých může kterákoliv strana konciliaci ukončit, jakmile proběhla diskuse mezi stranami a konciliátorem. 19 V tomto případě nicméně probíhala pouze korespondence mezi stranami a konciliátorem o datu možného tele- fonního hovoru a podmínka diskuse, která skrze odkaz na Pravidla ADR, byla součástí rozhodčí doložky, tak splněna nebyla. Na základě objektivní interpretace 20 ustanovení o rozhodčí doložce soud dospěl k názoru, že vůlí stran bylo učinit pokus o konciliaci v souladu s Pravidly ADR, což představuje dodržení všech kroků předvídaných těmito pravidly. 21 Soud rovněž zdůraznil, že v případě, kdy navrženým důvodem pro zruše- ní rozhodčího nálezu je nedostatek pravomoci rozhodčího tribunálu, 22 může soud de novo posoudit skutková zjištění učiněná rozhodčím tribunálem. 23 třemi rozhodci jmenovanými dle těchto pravidel […]. Sídlem rozhodčího řízení bude Ženeva. […].“ Ibid, Část A Skutkové okolnosti. 15 Ibid. 16 Ibid., Část B Skutkové okolnosti a Sekce 2.1.1 Část Odůvodnění. 17 Ibid. 18 Dle ust. 190(3) and 190(2) (a) a (b) švýcarského federálního zákona o mezinárodním právu soukromém lze částečný rozhodčí nález zrušit, jestliže (a) rozhodce nebo rozhodčí tribunál nebyl řádně ustanoven; (b) rozhodčí tribunál nesprávně potvrdil nebo odmítl svoji pravomoc ve věci jednat. 19 Čl. 5.1 and 6.1 (b) Pravidel ADR Mezinárodní obchodní komory (2001). 20 Sekce 2.4.1 Odůvodnění rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_628/2015, poskytuje shrnutí o pravidlech výkladu rozhodčích doložek dle švýcarského práva. 21 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_628/2015 ze dne 16. 3. 2015, Sekce 2.4.2. Odůvodnění. 22 Článek 190(2)(b) švýcarského federálního zákona o mezinárodním právu soukromém. 23 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_628/2015, Sekce 1.2. Odůvodnění.

158

Made with FlippingBook Learn more on our blog