POKOJNÉ ŘEŠENÍ SPORŮ V MEZINÁRODNÍM PRÁVU

Co se týká důsledků porušení ujednání o přátelském řešení sporu, Federální soud Švýcarska polemizoval nad poněkud pro něho neuspokojivými řešeními v podobě pouhé odpovědnosti porušující strany za případnou škodu 24 nebo zamítnutí arbitráž- ní žaloby pro nepřípustnost a zastavení řízení. 25 Jelikož neexistuje obecně uplatnitel- né pravidlo, Federální soud Švýcarska se přiklonil k většinovému názoru akademiků ve Švýcarsku, 26 který se vyvinul směrem k řešení přerušit rozhodčí řízení na stanovenou dobu, během níž mají strany příslušnou podmínku, v tomto případě pokus o konci- liaci, splnit. 27 Další příklady z Francie a Německa V kontrastu se švýcarskou praxí francouzské soudy dospěly k názoru, že nesplnění smluvní podmínky o smírném řešení sporu před zahájením soudního řízení, způsobuje nepřípustnost žaloby ( fin de non-recevoir ). 28 Uvedený případ se týkal ujednání o me- diaci před zahájením soudního řízení, nicméně tato doktrína je aplikovatelná i na roz- hodčí řízení. Současně francouzský soud na rozdíl od švýcarského nemůže v rámci řízení o zrušení rozhodčího řízení nezávisle přezkoumávat skutková zjištění rozhodčího tribunálu. Podobným směrem se ubírá i německá doktrína, jež při nesplnění konciliač- ních ujednání považuje nárok za „v daný moment nepřípustný“ ( unzulässig ). 29 3. Pokojné řešení sporu v rámci mezinárodních dohod o ochraně investic S problematikou dopadu splnění či nesplnění ujednání o přátelském řešení sporu se setkáváme i v oblasti rozhodčího řízení vedeného o nárocích vyplývajících z mezi- národních dohod o ochraně zahraničních investic. Způsob řešení investičních sporů totiž historicky vychází ze základů mezinárodního rozhodčího řízení a velká část spo- rů, ve kterých se investor domáhá ochrany své investice, je řešena ad hoc arbitráží dle Rozhodčích pravidel UNCITRAL. V tomto ohledu tak koncepčně vyvstává podobná otázka dopadu nesplnění závazků smírného řešení sporu na zahájení rozhodčího řízení. 24 Soud zejména zdůraznil obtížnost určení výše škod a určitou opožděnost v zajištění nápravy straně ne- porušující ujednání. 25 Zastavení řízení by zejména znamenalo znovu zahájit řízení po splnění konciliačního ujednání, znovu ustanovit tribunál a s tím spojené zvýšené náklady a prodloužení celkové doby řízení, a riziko uplynutí promlčecích lhůt. 26 Soud odkázal na autority shrnuté v rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_46/2001 ze dne 16. 5. 2011: Poudret, Besson, Comparative law of international arbitration, 2nd ed., 2007, n. 13 in fine; Kaufmann-Kohler, Rigozzi, Arbitrage international, 2nd ed., 2010, n. 32a; Christopher Boog, How to Deal with Multi-tiered Dispute Resolution Clauses, Bulletin ASA, 2008, p. 103 ff. Dále Kaufmann- Kohler, Rigozzi, International Arbitration, Law and Practice in Switzerland, 2015, n. 5.23; Geisinger, Voser, International Arbitration in Switzerland, 2nd ed., 2013, p. 327 i.l.; Marco Stacher, Einführung in die internationale Scheidsgerichtsbarkeit der Schweiz, 2015, n. 264. 27 Rozhodnutí Federálního soudu Švýcarska č. 4A_628/2015, Sekce 2.4.4.1 Odůvodnění. 28 Rozhodnutí francouzského Kasačního soudu ve věci Poiré v Tripier ze dne 14. 2. 2003. 29 Rozhodnutí německého Spolkového soudního dvora č. VIII ZR 344/97.

159